Hromadné žaloby mají být možné jen u spotřebitelských sporů, ministerstvo zákon osekalo

"Návrh byl omezen zatím jen na spotřebitele. Došlo k tomu v rámci kompromisu na jednání koaliční rady vlády, a to z podnětu koaliční ČSSD," sdělil serveru mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Doplnil, že pokud se zákon v praxi osvědčí, lze do budoucna uvažovat o rozšíření na další oblasti a vztahy.

Zákon, který by umožnil podávat hromadné žaloby, slíbila vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení. Zavedení této možnosti do českého právního řádu má ale řadu kritiků, kteří se obávají mimo jiné jejího zneužití. Podle nich například hrozí, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených.

Vláda měla návrh zákona projednat v pondělí, podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to ale odložila z časových důvodů. Hospodářská komora v pondělí uvedla, že by ministerstvo mělo návrh stáhnout. Podnikatelé si podle ní budou muset vytvářet rezervy na možné spory a budou méně investovat do inovací či mezd zaměstnanců.

Podstatou hromadných žalob je to, že umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují vysoké výše, a lidé je proto individuálně nevymáhají, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší. Podle ministerstva novinka výrazně ulehčí soudům, zrychlí soudní řízení a jejich účastníkům ušetří náklady.

Některým kritikům návrhu se nelíbí, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat ani nechce, což je jeho právo. Odpůrcům novinky také vadilo, že členové skupiny žalujících by se o hromadném řízení vůbec nemuseli dovědět.

Hromadné žaloby lze podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.