Vypuknou v koalici další třenice? Absolutní klid neslibuji, říká Hamáček na rovinu

ČSSD v posledních měsících zvažovala odchod z vlády kvůli tomu, že prezident Miloš Zeman otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Když nakonec v polovině prázdnin návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na ministrovo odvolání vyhověl, odmítl jmenovat jeho nástupcem místopředsedu sociální demokracie Michala Šmardu. Šmarda se nominace vzdal, ČSSD pak minulý týden navrhla na ministra bývalého šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který by měl být jmenován v úterý.

Situace je po posledním vývoji podle Hamáčka klidnější. "Neslibuji, že by měl být absolutní klid, ale to je něco, co doprovází všechny koaliční vlády," konstatoval Jan Hamáček. Pokud by panoval absolutní klid, znamenalo by to podle něj jednobarevný kabinet. "Budeme diskutovat, dohadovat se, ale to k politice patří," avizoval.

ČSSD má po jednáních se Schillerovou vstřícnější postoj k rozpočtu na příští rok než při jeho prvním projednávání ve vládě, kdy se hlasování zdržela. Hamáček je připraven ho podpořit. "My jsme s vyjednáváním spokojeni. Pokud se podíváme na stav před a po vyjednávání a zahrneme peníze, které jsme vyjednali ještě na letošní rok, tak za resorty sociální demokracie je to téměř 15 miliard, což je nezanedbatelná částka," uvedl.

Sociální demokraté podmiňovali souhlas s rozpočtem navýšením kapitol v své gesci zhruba o 20 miliard. Ministerstvo práce podle dohody dostane o 5,9 miliardy korun víc, než v návrhu rozpočtu původně vyčlenilo ministerstvo financí. Ještě letos by mělo dostat navíc 800 milionů korun na informační systémy a resort ještě bude moct příští rok žádat až o 1,3 miliardy korun. Vnitro dostalo po jednání o 1,3 miliardy více, zemědělství o miliardu, diplomacie o 253 milionů a kultura o 440 milionů.

Hamáček nyní očekává jednání o platech ve veřejném sektoru. Schillerová v návrhu počítá s průměrným růstem platů o dvě procenta, odbory to ale považují za nedostatečné s ohledem na očekávanou inflaci 2,2 procenta. Pokud by platy kvůli inflaci reálně klesly, v bezpečnostních složkách by to podle Hamáčka mohlo znamenat masivní odchody. "Známe požadavky odborů, musíme se potkat někde uprostřed," dodal. Pokud by vzrostly o pět či šest procent, bylo by to podle Hamáčka "něco, s čím by si mohla vláda dovolit před státní zaměstnance jít".

Stejné stanovisko zastává ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Technické detaily si nechám na jednání, které bude příští týden. Chtěla bych dohodu na úrovni vlády, aby byly všechny strany spokojené. Dvě procenta nepokrývají ani inflaci a v době hospodářského růstu by to byl špatný signál," řekla.

Schillerová po jednání vlády novinářům řekla, že počítá s kompromisem, který nebude vzkazovat přes média. "Moje představy se s představami sociálních partnerů rozcházejí. Musíme pamatovat na to, jaké jsou možnosti státního rozpočtu," poznamenala. Věří ale tomu, že se představy protnou.