Jednání o sankcích ovlivnily zkušenosti zemí ze sovětského bloku, řekl Fiala

Sankce dojednané v Bruselu mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení schůzky v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Česko podle Fialy prosazovalo tvrdší sankce. "Je to dáno tím, že jsme zemí se zkušeností s agresivní politikou Ruska," uvedl.

Kvůli své historické zkušenosti jsou země, které byly satelity Sovětského svazu, mnohonásobně citlivější vůči situaci, kdy se imperiální země snaží vynutit si poslušnost sousedů prostřednictvím tanků, doplnil Fiala. "Tu zkušenost musíme přenášet do mezinárodního prostoru," řekl. Silnou sounáležitost s Ukrajinou a obavy z kroků Ruska podle něj sdílela většina zemí bývalého komunistického bloku.

Některé západní země tuto zkušenost nemají a k situaci nyní přistupují možná pragmatičtěji, připustil premiér. Za klíčové ale považuje, že je jednoznačná shoda na nutnosti společného postupu v rámci EU a NATO. "Shoda je velmi cenná a nepochybně má obrovskou hodnotu vzhledem k tomu, jak se situace může vyvíjet," řekl. Sankce podle něj žádný z evropských lídrů nezpochybňoval a nezlehčoval.

Státy se zkušeností s ruským imperialismem podle Fialy chtěly jít na jednání EU se sankcemi co nejdál. "Zdůrazňovaly nutnost zastavit ruského prezidenta (Vladimira) Putina a jeho agresivní politiku," uvedl. Jednání podle něj bylo velmi emotivní. "Vrcholem emoce bylo vystoupení ukrajinského prezidenta, který se s námi spojil z vojenského bunkru v Kyjevě a vyzýval k podpoře," řekl. Odhodlání účastníků jednání pak zvýšily i zkušenosti zemí z bývalého sovětského prostoru, míní Fiala.