KOMENTÁŘ: Stateční lidé naštěstí nevymřeli, díky, pane Rychetský. Babiš je prohrou českého národa

Vytáhl téma, která premiéra Andreje Babiše vytáčí, a bohužel se o něm málo mluví i píše. Předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského zarazilo, že můžeme mít předsedou vlády takovou osobu, jakou máme z hlediska její minulosti. S jeho názorem musí každý demokraticky smýšlející člověk souhlasit. Babiš je listopadovou prohrou českého národa, i když vyhrál ve svobodných volbách. Ostudou však je, že ministerský předseda, který se stále soudí, že je v archivech evidován neoprávněně, se do politiky vůbec dostal.

I kdyby jej náhodou slovenské soudy očistily, pochybnosti zůstanou. Babiš několikrát během svého působení prokázal, že je nasáknutým minulým režimem. Jeho výrok o zakleknutí na nepohodlnou opavskou firmu FAU, nemá s demokracií a svobodou nic společného. Šéf vlády navíc šíří strach, mnoho lidí začalo raději zase mlčet, aby neměli problémy či nepřišli o práci.

Pod rouškou koronaviru je v zemi oklešťována svoboda

O možném Babišově zapletení s StB se tak už ani nemluví či nepíše. Plných jednatřicet let po Sametové revoluci se jedná o zneklidňující moment. Mnozí svůj strach nepřiznají, a tak tvrdí, že nyní není v době koronavirové pandemie čas řešit komunistickou minulost. Je to laciné alibi. Poukazovat na podivné osobnosti je morální povinností všech, kterým není lhostejný vývoj země. Je dobře, že bývalý signatář Charty 77 ve veřejnoprávním médiu poukázal na nejasnosti ohledně Andreje Babiše. A nejde o žádný hysterický výlev. Navíc je vyřkl předseda Ústavního soudu, který se těší autoritě.

Bohužel mnohým ani nedochází, jak se pod koronavirovou rouškou vytrácí ze země svoboda. Neustále prodlužovaný nouzový stav ji oklešťuje, protože vládě otevírá široké možnosti rozhodování. Státu se tak zamlouvá, že jeho občané jsou zaměstnáni pandemií a nemají čas racionálně uvažovat. Jarní uzavření hranic nás například vrátilo do doby železné opony a Rychetský, který mimo jiné za totality publikoval i do Tigridova Svědectví, všem hlasitým kritikům dal za pravdu, když řekl, že se jednalo o protiústavní rozhodnutí.

Velmi silné prohlášení předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského vůči předsedovi vlády Andreji Babišovi. Zdroj: speciální vydání Interview ČT24 pic.twitter.com/rMFRSXlljx

— František Lutonský (@FLutonsky) November 29, 2020

Právě v tomto kontextu zní strašidelně vyjádření bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který na jaře prohlásil, že by měly být uzavřeny kvůli nákaze na dva roky. I když je pan profesor epidemiologickým expertem, měl se za tento názor okamžitě stáhnout z veřejného života. Zadrátovanou zemi s uvědomělými pohraničníky, kteří měli neustále nabité samopaly, jsme si užili celých 41 let. Je nutné si neustále připomínat, jak jsme žili, a kdo volá po starých pořádcích, by měl vidět červenou kartu.

Není to poprvé, co bývalý ministr spravedlnosti nemlčí. Když loni zemřela disidentka Vlasta Chramostová, ozval se, že by měla mít státní pohřeb. Prezident Miloš Zeman mu tehdy vzkázal, ať se neplete do politiky a stará se raději o Ústavní soud. Právě chování hlavy státu Rychetského trápí. Není divu, byli přáteli, v roce 2002 v Zemanově vládě dokonce vykonával místopředsedu kabinetu. A v září 1989 jej u soudu zastupoval v jeho sporu s bývalým Rudým právem.

Otočka, jakou nejvyšší ústavní činitel v poslední době předvádí, demokrata Rychetského zneklidňuje a trápí. Kdysi liberálně humanisticky založený muž se nyní orientuje na diktátorské režimy a mnohdy zaujímá xenofóbní postoje. Možná by od něj letos v říjnu propůjčený Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy ani nepřijal, kdyby jej nenavrhl Senát, jehož si váží. Rychetský si moc dobře uvědomuje, jaké nebezpečí Zeman v sobě skýtá. Možná i proto ve funkci skončí až v červnu roku 2023, kdy už současná hlava státu skončí na Hradě, a pak už snad nebude hrozit, že by se někdo tak okatě paktoval s komunistickou Čínou i Ruskem a útočil tak drsně na Bezpečnostní informační službu (BIS), včetně jeho ředitele Michala Koudelky.

Místopředseda jak v Zemanově, tak i Špidlově kabinetu nezastírá, že byl v letech 1967 až 1969 členem KSČ. V historii státu jsou dvě období, kdy se dá pochopit, že lidé do rudé partaje vstoupili. A to bezprostředně po válce a pak v období takzvaného Pražského jara. Právě před rokem 1968 do ní přicházeli lidé, aby ji pomohli rozložit, o čemž hovořil i pozdější disident. Byla to pošetilá i naivní myšlenka, ale v dané chvíli člověk do budoucnosti nevidí a netuší, jak se v určité fázi svého života spletl, mýlil. Přešlapu se však dopustil každý z nás.

Spravedlnost není bohužel pro každého

Komunismus je naprosto bezcharakterní a nemorální systém. A Rychetský jeho zvrácenost rovněž vzpomněl. Zradil vlastně sám sebe, současným českým komunistům už nejde o žádné revoluční ideály či ideologii. Když mají ze svých postojů profit, spolčí se s kýmkoli. Role tichých podporovatelů Babišovy vlády se jim totiž velice líbí. Zvrácená ideologie je schopná opravdu všeho. Pokud by se jí to hodilo a měla z toho výhody, je schopna potlačit i myšlenku vzniku komunismu.

Jedině s čím nelze souhlasit, je, že komunisty nešlo postavit po revoluci mimo zákon. Podle Rychetského bylo důležitější porazit je ve volbách a neřešit administrativu. Porazit komunisty je vždy sladké, ale je to málo. Za zvěrstva, která zde provedli, měli být jednoznačně zakázáni. A stále je šance náš obrovský přehmat napravit. Zlu se prostě v žádné době, za žádných okolností, neustupuje. Pokud se ale o to nepokusíme, nesplatíme nikdy morální dluh vůči perzekuovaným politickým vězňům. Nemůžeme upřímně uctívat Miladu Horákovou, Heliodora Píku, trýzněné československé letce, zatčené hokejové mistry světa a jiné hrdiny, které bolševický režim sprostě nechal odstranit z cesty, aby jim nepřekáželi.

Bývalý porevoluční generální prokurátor jako jeden z mála lidí pohybující se v justici připustil, že ne každý člověk v České republice má šanci na spravedlivý proces. Zatímco ostatní odborníci to popírají, Rychetský se odmítá přetvařovat. Z vlastní bohaté praxe ví, jak soudní mašinérie i orgány činné v trestním řízení umějí s člověkem zatočit, zničit mu život a nenajde nikde zastání. Spravedlnost není zkrátka pro každého, je to šílené zjištění, ale je nutné vše zmínit. Alarmující rovněž je, že země se může vydat podobnou cestou jako Polsko či Maďarsko, kde dochází k destrukci soudního systému.

Expolitik dal nedělním rozhovorem vzpomenout na euforickou polistopadovou dobu, kdy se lidé nebáli ozvat, nepříjemné věci se řešily a národ mohl vedení státu věřit. Je dobře, že se ještě najdou stateční lidé, kteří i ve vysoké pozici umí věci pojmenovat správným jménem a nezaleknou se. Je třeba si uvědomit, že Andrej Babiš i KSČM jsou hrozbou pro jednatřicetiletou mladou demokracii a svobodu. A nejde nad tím mlčet, stejně jako to předvedl Pavel Rychetský. Je dobře, že stateční lidé ještě nevymřeli, a ozvou se, když cítí křivdu.