Kyberútoky na Česko sílí. Mimořádně zasedla Bezpečnostní rada státu

BRS podle úřadu vlády probírala například množství peněz vynakládaných na jednotlivých ministerstvech na kyberbezpečnost či přehledem kybernetických incidentů nahlášených Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). "BRS se také věnovala otázce využívání některých technologií v systémech kritické informační infrastruktury, informačních systémech základních služeb a významných informačních systémech," uvedl úřad.

Kritickou infrastrukturou rozumějí české předpisy prvky nebo systémy, jejichž narušení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo na ekonomiku státu. Mezi tradiční prvky kritické infrastruktury patří elektrárny, přehrady, letiště nebo telekomunikační sítě.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) před odpoledním zasedáním vlády novinářům řekl, že rada hodnotila situaci v kyberbezpečnosti. "A také jsme debatovali výhled do budoucna, co bude Českou republiku stát zajištění kyberbezpečnosti. Teď budou jednání na úrovni resortů s ministerstvem financí, abychom se dohodli, jak budou vypadat zdroje a jak ty výdaje pokrýt," uvedl.

NÚKIB ve své zprávě o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2018 informoval, že nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v Česku jsou jiné státy, především aktéři napojení na Rusko a Čínu. Úřad bez dalších podrobností napsal, že loni pokračoval ve zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou vládní instituci. Za pravděpodobné považuje, že útok pocházel z Číny. Sofistikovanému a soustředěnému kyberútoku na kritickou informační infrastrukturu však podle úřadu Česko zatím nečelilo.