Lidovecký návrh na úpravu práce z domova vláda odmítla

Zaměstnavatelé by se podle předlohy mohli se zaměstnanci na výkonu práce z domova dohodnout a například při živelní události a úředních restrikcích jej i bez písemné smlouvy nařídit. Podle vlády jsou důvody neurčité. "Sjednání místa výkonu práce představuje jednu ze tří základních náležitostí pracovní smlouvy, kterou lze měnit jen dohodou smluvních stran," upozornil kabinet.

Zaměstnancům by zaměstnavatelé museli podle novely hradit náklady na komunikaci a další náklady bezprostředně související s prací z domova. Podle vládních legislativců povinnost platí už podle nynějšího znění zákoníku práce.

Návrh KDU-ČSL zjevně vychází z širší novely zákoníku, kterou předložila už v minulém volebním období bývalá vláda ČSSD, hnutí ANO a lidovců. Sněmovna tehdy nedokončila druhé čtení předlohy, která tak s volbami takzvaně spadla pod stůl. Vláda připomněla, že proti úpravě se tehdy postavila část ministerstev i sociální partneři.

Rovněž lidovecký návrh narazil v připomínkovém řízení prakticky u všech oslovených ministerstev i zástupců zaměstnavatelů. Odmítla jej třeba Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Zaměstnavatel by až na výjimky nesměl vyžadovat práci mezi 20:00 až 06:00 a o víkendech a svátcích. Na práci v noci a o volných dnech by se nevztahovaly v případě práce z domova zákonné příplatky. "Nepřiznáním příplatků za práci lze předpokládat, že zaměstnanci budou využívat spíše standardní pracovní dobu," stojí ve zdůvodnění.

Zaměstnavatel by podle novely musel zajistit zaměstnanci potřebné technické vybavení. Zaměstnanec by naopak musel dodržovat pravidla spojená například s ochranou dat.

O předloze poslanců KDU-ČSL rozhodnou zákonodárci. Může se však stát, že Sněmovna novelu nestihne do konce volebního období projednat.