Maláčová prosazuje odklad hlasování o jeslích, chce kompromisní návrh

Česko patří v Evropské unii (EU) ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. Chybějící místa ve školkách měly zajistit dětské skupiny. Ty se hradí hlavně z unijních peněz. Jejich čerpání skončí v polovině příštího roku. Podle vládní novely se mají dětské skupiny do konce srpna 2024 přeměnit na jesle. Ty mají být jen pro děti do tří let, od tří let je nárok na školku. Pravidla fungování se mají zpřísnit. Na provoz by přispíval stát. Výši příspěvku by na každý rok stanovila vláda, určila by také maximální cenu pro rodiče. Komunisté, kteří vládu podporovali, měli k dětským skupinám od začátku výhrady. Úpravy požadovalo i vládní ANO. Podoba zákona se několikrát měnila. Kabinet výsledek Sněmovně poslal loni koncem července. Opoziční poslanci navrženou podobu kritizovali, navrhli desítky změn.

"Posledních několik dní jsme jednali v koalici a kloníme se k návrhu, abychom zákon vzali zpět do druhého čtení. Jsme menšinová vláda. Jak mapujeme situaci, tak by hrozilo, že ze zákona bude trhací kalendář a po množství pozměňovacích návrhů bychom ho nepoznali a nemohli ručit za to, že bude v praxi fungovat... Pokusíme se najít na novém půdorysu nový kompromisní návrh," uvedla Maláčová. Věří, že i s odkladem by norma mohla začít platit od července.

Zákon o přeměně dětských skupin na jesle by mohl být další normou, která by se těsně před hlasováním předělávala. Stejný postup - tedy vrácení z takzvaného třetího čtení do druhého - zvolila Sněmovna už u kurzarbeitu. Sněmovní sociální výbor to teď doporučil také u další novely, a to o ochraně dětí.

Podle ministryně nyní v Česku funguje 1133 dětských skupin pro 17.000 dětí. Podle analýzy ministerstva v mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích chybí zhruba 20.000 míst pro děti do tří let. Opatrování se tak nedaří zajistit třem z deseti děvčat a chlapců v tomto věku, pro něž by ho rodiče potřebovali.

Dětské skupiny dostávají z evropských peněz na dítě 9800 korun měsíčně. V podkladech k novele ministerstvo uvádělo státní příspěvek buď 5000 korun na místo, nebo 7500 korun. Roční náklady resort spočítal buď na 923 milionů, nebo na 1,38 miliardy. Suma, kterou by stát získal na daních a odvodech od rodičů, by ale byla vyšší.

"Pokud se vrátíme do druhého čtení, měla by tam být pevně zakotvená částka (příspěvek od státu)," uvedla Maláčová. Podle ní příspěvek nemůže být nižší než nyní. Navrhuje, aby podpora činila 70 procent minimální mzdy. Letos by to bylo 10.640 korun měsíčně. Jako strop pro platbu od rodičů ministryně zmínila 1500 či 2000 korun měsíčně.

Podle zástupkyň dětských skupin není možné s těmito pravidly náklady pokrýt. Poukázaly na vysoké nájmy ve velkých městech či na požadavek na růst výdělků, pečující podle nich mívají 24.000 korun hrubého. Podotkly také, že pokud by v malých skupinách na venkově nemohly být starší než tříleté děti, nepodařilo by se zařízení naplnit a udržet.