Ve čtvrtek se na návrh KDU-ČSL uskuteční mimořádná schůze Sněmovny ke zhodnocení koronavirové situace na Karvinsku nebo víceletému finančnímu rámci a fondu obnovy Evropské unie. Místopředseda a šéf lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek dnes novinářům před schůzí dolní komory řekl, že na jednání grémia Sněmovny všechny kluby garantovaly podporu svolání schůze.
Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa návrh podpořilo 40 poslanců z různých klubů a předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) už schůzi svolal.
Vláda by měla podle Bartoška vyhodnotit první vlnu epidemie koronaviru a informovat Sněmovnu o tom, jak je připravena na případnou druhou vlnu, jak je ochrannými pomůckami vybavena Správa státních hmotných rezerv, a také podat informaci o situaci na Karvinsku. "Zajímá nás, jakým způsobem fungovalo ministerstvo zdravotnictví, jak postupovala krajská hygiena a jakým způsobem celou situaci komunikovalo ministerstvo financí," uvedl.
Ve čtvrtek bude z našeho podnětu @kducsl mimořádná schůze sněmovny, kde chceme projednat - situaci na Karvinsku, především pak připravenost na případný nástup druhé vlny, zatím se ukazuje, že moc připraveni nejsme- plánu obnovy EU, chceme ať premiér řekne jaké má priority!
— Marian Jurečka (@MJureka) July 7, 2020
Kvůli šíření covidu-19 v Dole Darkov společnosti OKD zůstala na konci května na Karvinsku v platnosti mimořádná opatření, krajští hygienici je 12. června zrušili. Na konci června se ale začal počet případů nemoci v okrese prudce zvyšovat a testování ukázalo, že v dolech ČSM podíl nakažených pracovníků přesahuje 20 procent. OKD proto počátkem července přerušilo těžbu ve všech dolech. Na Karvinsko a sousední Frýdecko-Místecko se také vrátila některá mimořádná opatření. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se koronavirus na Karvinsku masivně v komunitě nešíří.
Druhým bodem bude informace premiéra o plánu obnovy EU. "Je důležité, aby premiér měl mandát od Poslanecké sněmovny a aby Sněmovně a veřejnosti sdělil, jaké má vláda výhrady k navrženému plánu a s jakými cíli a představami bude jednat s dalšími lídry evropských vlád tak, aby tento balík peněz byl přerozdělen ve prospěch ekonomik Evropské unie a zejména ekonomiky České republiky, která pandemií koronaviru byla postižena také," řekl předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík.
Evropská komise (EK) chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč). Tato částka, kterou si chce EK bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.
Filip řekl, že KSČM program mimořádné schůze podpoří, obě otázky je podle něj třeba projednat. Zároveň ale kritizoval skutečnost, že se schůze uskuteční ve čtvrtek jako i několik dřívějších mimořádných schůzí. Podle něj kvůli tomu opozice přichází o možnost interpelací na členy vlády, které jsou ve čtvrtek obvykle na programu.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v neděli v České televizi řekl, že vláda si uvědomuje nutnost rychle nastartovat evropskou ekonomiku, zároveň má ale k fondu obnovy výhrady týkající se flexibility využití peněz nebo kritéria míry nezaměstnanosti z minulých let, podle kterého by se mimo jiné měly prostředky rozdělovat. Na nutnosti flexibilního využití peněz, například pro investice do infrastruktury, se shodli v pátek ve Varšavě také premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Související
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
Rakušan to definitivně vzdal. Místopředsedkyní Sněmovny se má stát Urbanová
Poslanecká sněmovna , Jan Bartošek , Ondřej Benešík , rozpočet , Vojtěch Filip (KSČM) , OKD , ministerstvo zdravotnictví , Adam Vojtěch (ANO) , KDU - ČSL , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák