Mimořádně zasedne Sněmovna. Bude řešit covid-19 na Karvinsku a fond obnovy EU

Ve čtvrtek se na návrh KDU-ČSL uskuteční mimořádná schůze Sněmovny ke zhodnocení koronavirové situace na Karvinsku nebo víceletému finančnímu rámci a fondu obnovy Evropské unie. Místopředseda a šéf lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek dnes novinářům před schůzí dolní komory řekl, že na jednání grémia Sněmovny všechny kluby garantovaly podporu svolání schůze.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa návrh podpořilo 40 poslanců z různých klubů a předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) už schůzi svolal.

Vláda by měla podle Bartoška vyhodnotit první vlnu epidemie koronaviru a informovat Sněmovnu o tom, jak je připravena na případnou druhou vlnu, jak je ochrannými pomůckami vybavena Správa státních hmotných rezerv, a také podat informaci o situaci na Karvinsku. "Zajímá nás, jakým způsobem fungovalo ministerstvo zdravotnictví, jak postupovala krajská hygiena a jakým způsobem celou situaci komunikovalo ministerstvo financí," uvedl.

Ve čtvrtek bude z našeho podnětu @kducsl mimořádná schůze sněmovny, kde chceme projednat - situaci na Karvinsku, především pak připravenost na případný nástup druhé vlny, zatím se ukazuje, že moc připraveni nejsme- plánu obnovy EU, chceme ať premiér řekne jaké má priority!

— Marian Jurečka (@MJureka) July 7, 2020

Kvůli šíření covidu-19 v Dole Darkov společnosti OKD zůstala na konci května na Karvinsku v platnosti mimořádná opatření, krajští hygienici je 12. června zrušili. Na konci června se ale začal počet případů nemoci v okrese prudce zvyšovat a testování ukázalo, že v dolech ČSM podíl nakažených pracovníků přesahuje 20 procent. OKD proto počátkem července přerušilo těžbu ve všech dolech. Na Karvinsko a sousední Frýdecko-Místecko se také vrátila některá mimořádná opatření. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se koronavirus na Karvinsku masivně v komunitě nešíří.

Druhým bodem bude informace premiéra o plánu obnovy EU. "Je důležité, aby premiér měl mandát od Poslanecké sněmovny a aby Sněmovně a veřejnosti sdělil, jaké má vláda výhrady k navrženému plánu a s jakými cíli a představami bude jednat s dalšími lídry evropských vlád tak, aby tento balík peněz byl přerozdělen ve prospěch ekonomik Evropské unie a zejména ekonomiky České republiky, která pandemií koronaviru byla postižena také," řekl předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík.

Evropská komise (EK) chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč). Tato částka, kterou si chce EK bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.

Filip řekl, že KSČM program mimořádné schůze podpoří, obě otázky je podle něj třeba projednat. Zároveň ale kritizoval skutečnost, že se schůze uskuteční ve čtvrtek jako i několik dřívějších mimořádných schůzí. Podle něj kvůli tomu opozice přichází o možnost interpelací na členy vlády, které jsou ve čtvrtek obvykle na programu.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v neděli v České televizi řekl, že vláda si uvědomuje nutnost rychle nastartovat evropskou ekonomiku, zároveň má ale k fondu obnovy výhrady týkající se flexibility využití peněz nebo kritéria míry nezaměstnanosti z minulých let, podle kterého by se mimo jiné měly prostředky rozdělovat. Na nutnosti flexibilního využití peněz, například pro investice do infrastruktury, se shodli v pátek ve Varšavě také premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Jan Bartošek Ondřej Benešík rozpočet Vojtěch Filip (KSČM) OKD ministerstvo zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) KDU - ČSL Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy