Ministerstvo spravedlnosti zakročilo proti oddlužovacím šmejdům

Neoprávněné poskytování či nabízení služeb v oddlužení je přestupkem. Oddlužovací šmejdi své služby podle ministerstva vydávají za finanční poradenství či školení, případně nabízejí dlužníkům „následnou péči“, která má spočívat například v kontrole insolvenčního rejstříku. Ve skutečnosti ale poskytují zejména služby spojené se vstupem do oddlužení, což nesmí.

"Za uvedené často velmi nekvalitně poskytnuté služby naúčtují dlužníkovi tisíce korun. Dlužníkovi tak v souvislosti se vstupem do oddlužení vzniknou podstatně vyšší náklady, než jaké předpokládá zákon," uvedl úřad.

Podávat návrhy na povolení oddlužení a poskytovat s tím spojené služby mohou pouze advokáti, notáři, soudní exekutoři a insolvenční správci, a to za zákonem stanovenou odměnu v maximální výši 4000 korun za návrh jednotlivce, tedy s DPH maximálně 4840 korun. Dále mohou služby při oddlužení poskytovat tzv. akreditované osoby, které tak činí zcela bezplatně - jde převážně o neziskové organizace, charity či obecně prospěšné společnosti.

Ministerstvo připouští, že prokazování toho, že neoprávněný subjekt poskytl dlužníkovi právě služby při oddlužení, je v praxi velice složité. Proto se zaměřilo i na prevenci a vytvořilo pro dlužníky informativní video.

Nahrávka nazvaná Vyhněte se oddlužovacím šmejdům vysvětluje srozumitelnou formou proces vstupu do oddlužení a objasňuje praktiky nepoctivých subjektů. Zmiňuje, že aktivně oslovují lidi ve špatné finanční situaci, a to zejména ty, kteří vlastní nějakou nemovitost. Podle ministerstva je velmi pravděpodobné, že dlužníka o tuto nemovitost připraví. Nabízejí snadné vyřešení dluhů a snaží se vzbudit klamný dojem, že bez jejich pomoci nelze vstup do oddlužení zvládnout. Zpoplatněnou "následnou péči" navíc většinou neposkytnou, protože to není zapotřebí.

Ministerstvo uvedlo, že existuje určitý počet advokátů, kteří nastavená pravidla obcházejí nebo jejich obcházení umožňují. Úřad zmínil případy, kdy návrhy kompletně připravené šmejdy posléze podepisuje a podává advokát, a to často dlouhodobě a ve velkém počtu. Úřad tato zjištění předává České advokátní komoře (ČAK).

Předseda insolvenční sekce ČAK Michal Žižlavský ČTK sdělil, že komora v této oblasti nezaznamenala systémový problém. "Historicky řešila jednotky případů stížností na postup advokátů, ačkoli celkový počet sepisovaných návrhů činí v průměru 20.000 ročně," podotkl. "Pochybení v jednotlivém případě samozřejmě nelze nikdy vyloučit," dodal. Pokud by se podle něj na takové činnosti podílel advokát, řešila by to ČAK v kárném řízení, jakmile by věc zjistila.

Žižlavský také připomněl, že kárné řízení s advokátem může zahájit i ministr spravedlnosti. Současná ministryně Marie Benešová ani její předchůdce Jan Kněžínek (oba za ANO) žádnou takovou kárnou žalobu nepodali - na rozdíl od exministra Roberta Pelikána (ANO), který žádal vyškrtnutí jednoho z advokátů ze seznamu mimo jiné kvůli tomu, že si za sepsání návrhu na oddlužení účtoval dvakrát více, než povoluje zákon. Kárný senát ČAK však právníka žaloby zprostil.

Před takzvanými oddlužovacími šmejdy už dříve opakovaně varovali odborníci na dluhovou problematiku a někteří soudci. I podle analýzy, kterou v červnu zveřejnila Agentura pro sociální začleňování, platí zájemci o oddlužení oddlužovacím agenturám často několikanásobně víc, než nařizuje zákon. Místo stanovených 4000 korun pro jednotlivce za poradenství a insolvenční návrh dají i 15.000 korun. Zákonná pravidla porušilo a službu předražilo 15 procent sledovaných společností a dvě ze šesti advokátních kanceláří, zjistila analýza.

U akreditovaných osob, kterých je nyní 120, zatím ministerstvo zjistilo jen dva případy, kdy porušily povinnosti a účtovaly si odměnu. Těmto subjektům akreditaci odebralo. Dlužníci se mohou nadále obracet například na Člověka v tísni, Diecézní charitu Brno či Poradnu při finanční tísni. Seznam všech akreditovaných osob najdou zájemci na sako.justice.cz.