Co bude s platy politiků? Maláčová asi neuspěje, ve hře jsou jiné varianty

Místopředseda Poslanecké sněmovny a pirátský poslanec Vojtěch Pikal (Piráti) kritizuje současnou praxi, kdy jsou platy politiků navázané jenom na ukazatel veřejného sektoru. Že by mělo dojít k jejich zmrazení, přitom před volbami navrhla přímo jeho strana, a to v reakci na iniciativu současné šéfky resortu práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), která by chtěla, aby platy činitelů vycházely z minimální mzdy.

Maláčové návrh by se ale Pikalovi nelíbil. Zato člen hospodářského výboru sněmovny Patrik Nacher (ANO) by řešení viděl spíše v tom, že budou platy politiků navázány na hrubý domácí produkt (HDP). O možných inovacích v oblasti odměňování politiků diskutovali oba poslanci v pořadu Události, komentáře na ČT24.

Podle Pirátů by ministři, poslanci či senátoři měli pobírat stejný plat jako letos, s čímž slovy premiéra Andreje Babiše souhlasí i ANO. V případě podpory KSČM by měl návrh šanci projít. 

Pikal se také nechal slyšet, že Piráti přišli se systematickým řešením už v roce 2018, kdy se diskutovalo o skokovém zvýšení platů politiků. "Chtěli jsme platy politiků navázat jak na soukromý, tak na veřejný sektor,“ vysvětlil s poznámkou, že nyní vycházejí pouze z ukazatele veřejného sektoru. 

"Když se přidá pracovníkům ve státních službách, když se jedná o lékaře nebo učitele, vede to ke zvýšení platů politiků. Není to přitom navázáno na to, jak se daří v soukromé sféře, to je podle mě problém,“ podotkl pirátský poslanec.

"V současné chvíli vlastně reagujeme na to, že paní ministryně Maláčová přišla s tím, že by to navázala na minimální mzdu. Podle nás jde o naprosto absurdní konstrukci, protože minimální mzdu určuje vláda. Znamená to, že by vláda mohla nakládat přímo s platy všech politiků, což není vhodná konstrukce,“ dodal s tím, že požadavek Pirátské strany nijak nesouvisí s blížícími se volbami. 

Jako důvod tohoto stanoviska konstatoval zkušenost, že by v případě zavedení takové praxe jakákoliv debata týkající se změny minimální mzdy šla ruku v ruce s diskuzí o změně platů politiků, čímž by se celý proces velmi zkomplikoval. 

Měli by platy politiků vycházet z HDP?

"Jak říkal onehdá Zdeněk Pohlreich. Když kuchaři nevědí, tak tam hodí sýr. Já mám pocit, že u politiků, když nevědí, a je to zejména před volbami, hodí tam zmrazení platů,“ vyjádřil se k načasování návrhu člen hospodářského výboru sněmovny a koaliční poslanec Patrik Nacher (za ANO).

"Já jsem přišel asi před třemi měsíci s návrhem, aby platy politiků byly navázány na hrubý domácí produkt (HDP)… to znamená, roste-li HDP, porostou platy, pokud HDP klesne, což se teď očividně meziročně stane, klesnou – nikoliv zmrazí – i platy politiků,“ vysvětlil s tím, že by pak v takovém případě nezávisel osud platů na politicích.

I tak se ale Nacher nechal slyšet, že pirátský návrh míní podporovat. "Proto nerozumím tomu, proč s tím Piráti přišli teď, protože já jsem se domlouval i s předsedou klubu Jakubem Michálkem, že to předložíme spolu. To znamená, že to bude navázáno na nějakou veličinu, kterou ten politik může ovlivnit tím, jaké zákony schvaluje, ale ne přímo,“ konstatoval.

S Nacherovým návrhem souhlasí Pikalovými slovy i Pirátská strana. "Ale je třeba si říct, kolik času zbývá do konce roku. Pokud to chceme zmrazit na příští rok, tak toho času není dostatek, čili já jsem samozřejmě pro komplexní řešení. Je otázka, jestli se stihne připravit do konce roku, pokud ne, tak potom máme celý následující rok na to, abychom to stihli,“ vyjádřil se k tomu místopředseda Sněmovny.  

"Jestli zmrazení platů bereme jako mezifázi k tomu, navázat to pevně na nějakou veličinu, aby politici každý rok se nepřeháněli s těmito náměty a návrhy, tak proč ne, ale je to mezifáze,“ uzavřel člen hospodářského výboru.

Související

Více souvisejících

Vojtěch Pikal (Piráti) Patrik Nacher Jana Maláčová (ČSSD) mzdy / platy Poslanecká sněmovna politika Události komentáře

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy