Bartoš má dva vyzyvatele v boji o předsedu Pirátů. Jedna soupeřka sedí v Bruselu

Kandidaturu do čela strany původně avizoval také hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták, který nakonec o post předsedy Pirátů usilovat nebude, protože nominaci nedostal.

Bartoš v kandidátské řeči poznamenal, že Piráti si podle něj vedou vzhledem k aktuální vnitrostátní i světové situaci dobře. Vicepremiér ale zdůraznil, že je třeba si také přiznat slabiny, poučit se z chyb a změnit procesy, které se ukázaly jako neefektivní. 

Ministr pro místní rozvoj také reagoval na stranickou kritiku kumulace funkcí, kterou však označil za normální, včetně vlastního souběhu funkce předsedy strany a člena vlády. "Má role ve vládě je naprosto stejná jako role libovolného předsedy stran vládní koalice. Argument rozpojení se stranou proto beru s poměrně zásadní rezervou," konstatoval. 

Pokud by byl opět zvolen, chce Bartoš zachovat unikátnost Pirátské strany, ale zároveň by rád dosáhl toho, aby byla efektivnější, jednotnější a navenek čitelnější. 

Bartoš je předsedou Pirátů nepřetržitě od dubna 2016. Jde o jeho druhé funkční období, v čele strany už byl mezi lety 2009 až 2014. Od října 2017 je poslancem, od předloňského prosince pak ministrem a místopředsedou vlády.

V listopadovém rozhovoru pro novinky.cz naznačil, že strana by pod jeho vedením kandidovala v příštích sněmovních volbách v roce 2025 samostatně. Piráti mají momentálně pouhé čtyři poslance, protože v rámci volební koalice se STAN doplatili na kroužkování. Bartošem vedená strana se do Sněmovny poprvé dostala v roce 2017, kdy získala 22 z celkových 200 mandátů. Poté strávila čtyři roky v opozici, nyní je součástí vládní koalice.