Od lidí v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru dostala nejvíc hlasů koalice Spolu tvořená ODS, lidovci a TOP 09. Získala 38,1 procenta hlasů. Následuje koalice Pirátů a STAN s 21,4 procenta a SPD s 10,9 procenta. Vládní ANO si vybrala desetina. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu zveřejněných na webu volby.cz. Z auta ve středu a do přenosných schránek ve čtvrtek hlasovalo 2774 lidí.
Celkem 5,8 procenta hlasů dostalo od voličů v karanténě a izolaci uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci (TSS), hnutí Přísaha s lídrem Róbertem Šlachtou má 3,9 procenta. Další strany včetně dosud sněmovních komunistů a sociálních demokratů získaly méně než tři procenta.
Zájem o hlasování z auta do přenosných schránek byl u sněmovních voleb velmi podobný jako loni na podzim při krajských a senátních volbách. V obou případech se zapojila zhruba čtvrtina z lidí, kteří kvůli koronaviru nemohli do volebních místností. V loňském roce tímto způsobem odevzdalo hlas přes 5000 lidí, zhruba 20.000 lidíbylo v karanténě nebo izolaci, nyní bylo v karanténě nebo izolaci kolem 10.000 lidí, uvedl už dřív náměstek ministra vnitra Petr Vokáč.
Takzvaných drive-in stanovišť pro odevzdání hlasu z auta bylo ve středu po celém Česku připraveno 82, nejčastěji na parkovištích nebo v areálech státních institucí. Lidé v karanténě nebo izolaci si také mohli na čtvrtek vyžádat návštěvu zvláštní volební komise v ochranných prostředcích, která umožnila volit do přenosné schránky. Odevzdané hlasy se sčítaly až s ostatními, tedy v sobotu odpoledne po skončení voleb v celé ČR.
Sněmovní volby vyhrála koalice Spolu s 27,79 procenta hlasů. Druhé skončilo ANO s 27,12 procenta, třetí koalice Pirátů a STAN, která dostala 15,62 procenta hlasů. Čtvrtá SPD získala 9,56 procenta. Další uskupení do Sněmovny nepronikla, skončí v ní tak ČSSD a komunisté. Koalice Spolu a Pirátů se STAN podepsaly memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu, ve Sněmovně mají 108 z 200 mandátů.
Související

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle CVVM koronavirus
volby 2021 , Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) , Česká pirátská strana , Starostové a nezávislí (STAN)
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek