Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy

Na návrh skupiny zákonodárců v čele s Pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když stanovila věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Právě o zrušení kojeneckých ústavů se v dolní komoře rozhořela nejširší debata. "Pro malé děti jsou ústavy poškozující," uvedla Richterová. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) míní, že nazrál čas k tomu, aby se ani v Česku neumisťovaly do ústavních zařízení děti do tří let věku. Poukazovala na to, že zákon dá dostatek času na přípravu na změnu a že sourozenecké páry ani postižené děti bez pomoci nezůstanou.

Naopak proti rušení kojeneckých ústavů vystupovali nejčastěji komunisté. Podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je ústavní zařízení v některých případech poslední možnost, kam může být dítě umístěno. Poukazovala také na to, že v Česku není dostatek kvalitních pěstounů. Snahu o konec kojeneckých ústavů označila Aulická Jírovcová za předvolební populismus.

Sněmovna podpořila v dílčích hlasováních sérii úprav skupiny poslanců kolem Richterové o ústavní péči o děti navzdory zápornému postoji sociálního výboru. Naopak ministr zahraničí Jakub Kulhánek, jenž dnes ve Sněmovně zastupoval nepřítomnou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (oba ČSSD), pozměňovací návrhy podpořil. Postupná transformace se podle něho zvládne.

Výše odměn pěstounů budou záviset podle schválené úpravy Aleše Juchelky (ANO) a Petra Dolínka (ČSSD) vedle minimální mzdy na počtu dětí, o něž pečují, a na jejich zdravotním stavu. V případě postižených dětí budou odměny vyšší. Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě by byla ve výši minimální mzdy. U pěstounů poskytujících péči na přechodnou dobu by činila základní odměna 1,8násobek minimální mzdy.

Pokud o dítě pečují jeho příbuzní, místo pěstounské odměny budou podle schválené novely dostávat novou nezdaněnou dávku nazvanou příspěvek při pěstounské péči. Dávka by se odvíjela od životního minima jednotlivce a její výše by závisela také na tom, zda má příbuzný k dítěti vyživovací povinnost nebo zda je dítě tělesně postižené.

Příspěvek na dítě pro klokánky a podobné azylové domy vzroste podle předlohy z 22.800 na 36.000 korun měsíčně. Razantnější zvýšení prosadil Jan Bauer (ODS), kabinet navrhoval růst na 30.000 korun měsíčně.

Navzdory kladnému postoji Kulhánka a sociálního výboru Sněmovna zamítla návrh Karly Šlechtové (ANO), jenž by umožnil svěření dítěte do společné pěstounské péče i jiným dvěma lidem, než jsou manželé. Šlechtová ve zdůvodnění uváděla, že by šlo o registrované partnery nebo lidi žijící v nesezdaném soužití i o jiné dva lidi, ač spolu nežijí, k nimž mohou patřit dva příbuzní nebo také rozvedení pěstouni.

Sněmovna upravila novelou také například souhlas orgánu sociálně-právní ochrany dětí s pobytem dětí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, předběžná opatření soudů o úpravu poměrů dítěte a nahlížení do spisů.