Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. Ve vládní novele o sociálně-právní ochraně dětí do dnes schválila Sněmovna hlasy 99 ze 113 přítomných poslanců.

Na návrh skupiny zákonodárců v čele s Pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když stanovila věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Právě o zrušení kojeneckých ústavů se v dolní komoře rozhořela nejširší debata. "Pro malé děti jsou ústavy poškozující," uvedla Richterová. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) míní, že nazrál čas k tomu, aby se ani v Česku neumisťovaly do ústavních zařízení děti do tří let věku. Poukazovala na to, že zákon dá dostatek času na přípravu na změnu a že sourozenecké páry ani postižené děti bez pomoci nezůstanou.

Naopak proti rušení kojeneckých ústavů vystupovali nejčastěji komunisté. Podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je ústavní zařízení v některých případech poslední možnost, kam může být dítě umístěno. Poukazovala také na to, že v Česku není dostatek kvalitních pěstounů. Snahu o konec kojeneckých ústavů označila Aulická Jírovcová za předvolební populismus.

Sněmovna podpořila v dílčích hlasováních sérii úprav skupiny poslanců kolem Richterové o ústavní péči o děti navzdory zápornému postoji sociálního výboru. Naopak ministr zahraničí Jakub Kulhánek, jenž dnes ve Sněmovně zastupoval nepřítomnou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (oba ČSSD), pozměňovací návrhy podpořil. Postupná transformace se podle něho zvládne.

Výše odměn pěstounů budou záviset podle schválené úpravy Aleše Juchelky (ANO) a Petra Dolínka (ČSSD) vedle minimální mzdy na počtu dětí, o něž pečují, a na jejich zdravotním stavu. V případě postižených dětí budou odměny vyšší. Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě by byla ve výši minimální mzdy. U pěstounů poskytujících péči na přechodnou dobu by činila základní odměna 1,8násobek minimální mzdy.

Pokud o dítě pečují jeho příbuzní, místo pěstounské odměny budou podle schválené novely dostávat novou nezdaněnou dávku nazvanou příspěvek při pěstounské péči. Dávka by se odvíjela od životního minima jednotlivce a její výše by závisela také na tom, zda má příbuzný k dítěti vyživovací povinnost nebo zda je dítě tělesně postižené.

Příspěvek na dítě pro klokánky a podobné azylové domy vzroste podle předlohy z 22.800 na 36.000 korun měsíčně. Razantnější zvýšení prosadil Jan Bauer (ODS), kabinet navrhoval růst na 30.000 korun měsíčně.

Navzdory kladnému postoji Kulhánka a sociálního výboru Sněmovna zamítla návrh Karly Šlechtové (ANO), jenž by umožnil svěření dítěte do společné pěstounské péče i jiným dvěma lidem, než jsou manželé. Šlechtová ve zdůvodnění uváděla, že by šlo o registrované partnery nebo lidi žijící v nesezdaném soužití i o jiné dva lidi, ač spolu nežijí, k nimž mohou patřit dva příbuzní nebo také rozvedení pěstouni.

Sněmovna upravila novelou také například souhlas orgánu sociálně-právní ochrany dětí s pobytem dětí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, předběžná opatření soudů o úpravu poměrů dítěte a nahlížení do spisů.

Související

děti

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20.000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15.200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35.285 korun.

Více souvisejících

pěstounská péče Poslanecká sněmovna Olga Richterová (Piráti)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy