Odškodnění za výbuchy ve Vrběticích zákonem možná vláda odmítne

Vláda asi odmítne poslanecký návrh zákona o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích na Zlínsku před sedmi lety. Zamítnutí podle předkládací zprávy doporučil Úřad vlády podle stanovisek ministerstev financí a obrany. Ministerstva vnitra a spravedlnosti naopak zákon podpořila, ministerstva práce a sociálních věcí, zemědělství a pro místní rozvoj se k předloze postavila neutrálně. Vláda návrh projedná v pondělí.

Zákon počítá s odškodněním zhruba 660 milionů korun za omezení po výbuchu dvou muničních skladů, které by bylo rozděleno mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipová, Vlachovice a Slavičín a jeho obyvatele. Normu předložila skupina poslanců ze všech frakcí vyjma SPD a KDU-ČSL v čele s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO).

Ministerstvo financí svůj nesouhlas zdůvodnilo tím, že postrádá racionální odůvodnění navrženého opatření a také to, co konkrétně by mělo být nahrazeno. Výše odškodnění pro obce je podle ministerstva neadekvátní s ohledem na počet obyvatel a výši rozpočtu, neboť v případě nejmenší obce šestinásobně převyšuje její roční příjem.

"Návrh nezohledňuje již vyplacené částky odškodnění, které byly poskytnuty ministerstvem financí v roce 2016 ve výši šesti milionů korun a vyplaceny ministerstvem vnitra obyvatelům obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová ve výši zhruba 3000 Kč na osobu," uvedlo ministerstvo financí. Podle něj je výplata odškodnění nemožná "vzhledem k reálným možnostem rozpočtu".

Ministerstvo obrany se proti odškodnění postavilo zejména kvůli tomu, že stát dosud pozemky v muničním areálu nezískal zpět kvůli odmítavému postoji Vlachovic a Slavičína. Podle ministerstva spravedlnosti je v zákoně třeba dopracovat kritéria pro vymezení oprávněných osob a pro určení výše jednorázového odškodnění.

Zlínský kraj by podle návrhu dostal 59 milionů korun a pětice obcí celkem asi 309,5 milionu korun. Částky vycházejí podle zdůvodnění z podílů kraje a těchto obcí na celostátních daňových výnosech. Mezi obyvatele by stát mohl rozdělit podle odhadů kolem 291 milionů korun. Podmínkou by bylo trvalé bydliště v některé z obcí, lidé by o peníze žádali ministerstvo vnitra.

Zákon vymezuje tři období s mezi 16. říjnem 2014, tedy dnem exploze prvního skladu, a 13. říjnem 2020 jako dnem ukončení zásahu s rozdílnými denními částkami na obyvatele 300 korun, 100 korun a 20 korun. V případě města Slavičín zákon částky krátí s výjimkou lidí z místní části Divnice.

Při výbuchu prvního ze skladů zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci 2014. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav. České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do ničivého výbuchu muničního areálu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, což před nedávnem vyvolalo diplomatickou roztržku s Ruskem.

Související

Petr Fiala

Digitalizujeme lépe než Německo, prohlásil Fiala. Stát příští rok spustí nové online služby

Digitalizace veřejné správy v České republice se v posledních letech dynamicky rozvíjí a v roce 2025 přinese další revoluční změny. Stát představí řadu nových digitálních služeb, které usnadní život občanům i podnikatelům. Mezi nejvýznamnější inovace patří možnost online vyřízení mateřské, ošetřovného, žádosti o zprostředkování zaměstnání či podpory v nezaměstnanosti. Rovněž bude možné elektronicky ohlásit ztrátu občansého průkazu nebo nahlásit narození dítěte.
Marek Výborný

Odpůrci komunistů se dočkají odškodnění, rozhodla vláda. Vysoké školy si přilepší

Lidé, kteří byli za komunistického režimu nuceni z politických důvodů k opuštění republiky nebo byli šikanováni formou ochranného dohledu, mají dostat od státu jednorázové odškodnění. Dva návrhy zákonů, které jim odškodnění přiznávají, schválila vláda ve středu. Rozhodla také o uvolnění dalších finančních prostředků na mimořádné výdaje související s likvidací následků zářijových povodní, navýšila rozpočet určený na financování veřejných vysokých škol o jednu miliardu korun a zabývala se i problematikou přijetí eura v Česku.

Více souvisejících

Vláda ČR výbuch ve Vrběticích na Zlínsku

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 45 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy