Petr Pavel oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta a představil volební heslo

Za priority označil aktivní zahraniční politiku, inovativní ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, nezávislou energetiku, vzdělávání a zdravé životní prostředí. Pavel, který patří mezi favority voleb, to řekl při dnešním zahájení své volební kampaně Praze.

Pavel chce v následujících měsících začít objíždět Českou republiku, sbírat podpisy voličů a žádat je o příspěvky na kampaň. Ve středu bude kampaň pokračovat v Ústeckém kraji, do konce podzimu plánuje objet všechny kraje. Kandidovat chce jako nezávislý, potřebuje proto získat minimálně 50.000 podpisů. Posbíranou má nyní zhruba polovinu. Dosud od příznivců a sponzorů na transparentní účet dostal asi 10,5 milionu korun.

Společného kandidáta na Hrad stále hledá vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pavel dnes připustil, že s jejími zástupci jednal. "Nežádal jsem je o podporu. Kdyby se mě rozhodli podpořit, tak neodmítnu," uvedl. Nechce však, aby ho koalice případně označila za svého stranického kandidáta. "Čistě stranický kandidát by měl problém vyhrát," vysvětlil.

V kampani se plánuje opřít o své zkušenosti ze zahraniční diplomacie i z vedení armády. Těžká doba si podle něj žádá lídra, který dopřeje sluchu různým názorům a povede lidi ke kompromisu. Ve dnešním vystoupení kritizoval nynější politickou kulturu, kterou by chtěl změnit. Na Hradě by dbal i na morální a etická hlediska. Lidé si podle něj zvykli politiky hodnotit podle příliš nízké laťky. "Nemůže nám stačit, že někdo krade a lže míň než ostatní," uvedl.

Pavel je podle průzkumů veřejného mínění i podle sázkových kanceláří společně s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem favoritem voleb. Zda se do nich přihlásí i bývalý premiér Babiš, zatím není jisté. Své rozhodnutí chce oznámit až zřejmě na konci října. Pavel uvedl, že jeho kampaň Babišovo rozhodnutí nijak neovlivní. "Já se nikdy nevymezoval jako anti-někdo, na svém přístupu nic měnit nebudu. Pokud kandidovat bude, tak to nebude lehký soupeř. Ale kdyby to bylo lehké, tak by mě to nebavilo a ani bych do toho nešel," řekl Pavel.

Pavel prošel řadou velitelských pozic v československé a české armádě, skoro tři roky působil jako náčelník generálního štábu a mezi roky 2015 a 2018 byl jako první zástupce z východoevropských členů aliance předsedou Vojenského výboru NATO. Čelí ale i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a členství v komunistické straně, do které vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985.

Koncem 80. let nastoupil do výcviku u vojenské rozvědky, kterou například historik Petr Blažek srovnává s StB, má ale negativní lustrační osvědčení. Pavel vyloučil to, že se chystal na práci vojenského špiona na Západě, studenti kurzu se podle něj chystali na různé profese. "Někteří z nás mohli být vybráni k agenturnímu, tedy zakrytému průzkumu, a z nich někteří se mohli stát 'špiony'. Jiní - jako později i já - pracovali jako vojenští diplomaté. Příprava byla pro všechny stejná. V polovině studia nikdo nevěděl, kam bude umístěn po ukončení," řekl serveru Seznam Zprávy.

Mezi další potvrzené účastníky voleb patří mimo jiné předseda odborářů Josef Středula, bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Marek Hilšer nebo podnikatel Karel Janeček.

Dnešní zahájení kampaně u Písecké brány v Praze 6 zahájila vystoupením hudebnice Anna Julie Slováčková, k mikrofonu se poté dostala Pavlova manželka Eva. Naskytla se podle ní příležitost, aby Česko vedl člověk, který ho dokáže reprezentovat, provést krizí, komunikovat s lidmi a spojovat národ místo jeho rozvracení. Zmínila také unikátní možnost posílit roli první dámy a zlepšit postavení žen a rodiny.

Pavla přišla podpořit řada hostů usazených za řečnickým pultem. Dorazili například bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, herci Petr Čtvrtníček či Daniela Kolářová, režisér Václav Marhoul, diplomat Petr Kolář, chirurg Pavel Pafko či ekonom David Marek.

Pavel prošel řadou velitelských pozic v československé a české armádě, skoro tři roky působil jako náčelník generálního štábu a mezi roky 2015 a 2018 byl jako první zástupce z východoevropských členů aliance předsedou Vojenského výboru NATO. Čelí ale i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a členství v komunistické straně, do které vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985.

Koncem 80. let nastoupil do výcviku u vojenské rozvědky, kterou například historik Petr Blažek srovnává s StB, má ale negativní lustrační osvědčení. Pavel vylučuje, že by se chystal na práci vojenského špiona na Západě, studenti kurzu se podle něj chytali na různé profese. "Někteří z nás mohli být vybráni k agenturnímu, tedy zakrytému průzkumu, a z nich někteří se mohli stát 'špiony'. Jiní - jako později i já - pracovali jako vojenští diplomaté. Příprava byla pro všechny stejná. V polovině studia nikdo nevěděl, kam bude umístěn po ukončení," řekl serveru Seznam Zprávy.