Politici v čele s Vystrčilem uctili památku aktérů květnového povstání

Památku jeho aktérů si přišli připomenout i předseda Sněmovny Radek Vondráček a vicepremiérka Alena Schillerová (oba za ANO).

Pietní akce se stejně jako loni uskutečnila kvůli koronavirové epidemii bez tradičního ceremoniálu, tedy bez projevů a kladení věnců za zvuků smutečního pochodu.

Předseda Senátu označil za potřebné "vzdát hold a úctu lidem, kteří mohou být pro nás příkladem". Připomenul, že během květnového povstání na českém území padlo na 3000 lidí. Podle šéfa horní komory je to doklad, že i mezi Čechy jsou hrdinové. "Dokázali bojovat o Prahu a o svoji vlast, hájili kromě jiného i svobodu médií," uvedl Vystrčil.

K sídlu rozhlasu přišel Vystrčil s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou z klubu Starostů a předsedou výboru pro obranu a bezpečnost Pavlem Fischerem (nezávislý). Na rozdíl od zástupců vlády a Sněmovny věnec za horní komoru přinesli osobně a pohovořili i se dvěma přítomnými pamětníky.

Vondráček označil pietní místo u sídla veřejnoprávního rozhlasu za "velký symbol boje Pražanů". Podle něj je důležité, aby se každý ústavní činitel na tomto místě zastavil. Ocenil, že věnce poslali i prezident Miloš Zeman, ministerstva obrany a kultury, metropole nebo odbojářské organizace. Věnce hlídala dvoučlenná vojenská čestná stráž.

Schillerová připomenula, že před 76 lety tehdejší rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal česko-německým ohlášením "Je právě sechs hodin" vyburcoval sílící protinacistické nálady v české společnosti. Spojitost tehdejších událostí se současností vidí vicepremiérka v tom, že český národ se v krizových chvílích dokáže semknout.

Lidé dnes mohli vzdát poctu padlým při výročí Pražského povstání v roce 1945 prostřednictvím interaktivní mapy, kterou nechal zpracovat magistrát. Zapálit mohli buď virtuální svíčku, nebo se podle mapy vydat na konkrétní místo. V mapě je zaneseno na 800 míst a bude fungovat i po skončení vzpomínkových akcí.

Pražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Komunistický režim po převzetí moci v tehdejším Československu v únoru 1948 velitele povstání generála Karla Kutlvašra odsoudil k doživotnímu vězení, perzekvováni byli i další představitelé povstalců. Výročí povstání 5. května je významným dnem. O sobotním státním svátku si Česko společně s většinou evropských států připomene ukončení druhé světové války v Evropě.