Poslanci dostali návrh státního rozpočtu, vláda počítá s deficitem 320 miliard

Návrh podle dosavadních informací nepočítá se zrušením superhrubé mzdy. To by vyvolalo propad daňových příjmů podle některých odhadů kolem 80 miliard korun. Návrhy na zrušení daně už ve Sněmovně předložili například premiér Andrej Babiš (ANO) nebo vicepremiér Jan Hamáček (ANO). Babišův návrh předpokládá dopad na státní rozpočet asi 52 miliard korun, Hamáček odhadl dopad svého návrhu do státního rozpočtu na deset miliard.

Původní schodek schválený loni v prosinci měl být 40 miliard. Sněmovna ho ale kvůli dopadům epidemie postupně navýšila na 200, později na 300 a pak na 500 miliard korun.

Vláda počítá s reálným růstem ekonomiky v příštím roce o 3,9 procenta, zatímco letos by měla o 6,6 procenta klesnout. Průměrný kurz koruny k euru by měl v příštím roce činit 25,8 Kč/euro, spotřeba domácností by měla ve stálých cenách růst o 2,2 procenta. Průměrná míra růstu spotřebitelských cen by měla zpomalit z letošních 3,2 na 1,9 procenta.

Vláda v důvodové zprávě k rozpočtu připomíná, že pandemie koronaviru, přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty způsobily hluboký propad české a světové ekonomiky. Česká ekonomika se propadla do stavu, kdy se nachází pod svými možnostmi, ale už v roce 2022 by se mohla vrátit do rovnovážného stavu, míní vláda. Upozorňuje však na to, že budoucí vývoj je zatížen řadou rizik, která v úhrnu vnímá jako výrazně negativní.

Za nejvýraznější riziko pokládá vláda další vlnu epidemie nového typu koronaviru. "V některých státech, včetně ČR, se v současné době rychle zvyšuje počet nových potvrzených případů nákazy. Na druhou stranu oproti jaru roste význam systémů tzv. chytré karantény, včetně schopnosti rychle podchytit vyšší počty nakažených na lokálních úrovních," uvádí vláda.

Vláda také předpovídá, že hospodářský pokles povede i v příštím roce k poklesu zaměstnanosti. Životaschopnost některých podniků se zřejmě bude i přes finanční podporu postupně zhoršovat, což oslabí poptávku po pracovní síle, stojí v materiálu. Míra nezaměstnanosti by podle vlády mohla v příštím roce vzrůst na 3,4 procenta.

Za jednu z hlavních priorit rozpočtu vláda uvádí zvýšení průměrného starobního důchodu od 1. ledna o 839 korun na 15.336 Kč. Mezi dalšími prioritami je třeba zvýšení objemu peněz na platy učitelů o devět procent. Průměrný plat učitele by měl být 45.450 korun.

Jako první se nad rozpočtem sejde rozpočtový výbor. Vydat má své doporučení poslancům pro první čtení rozpočtu. V něm Sněmovna schvaluje základní parametry rozpočtu, tedy jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Pokud je schválí, můžou poslanci už jen přesouvat peníze uvnitř rozpočtu. Celá Sněmovna by se měla rozpočtem poprvé zabývat 11. listopadu. Návrh rozpočtu není možné zamítnout, je pouze možné ho vládě vrátit k přepracování.