Poslanečtí nováčci se chtějí vyvarovat papalášství. Pokud bychom se měnili, rodina zasáhne, tvrdí. V nouzi se obrátí na Bendu

Poslední hodiny před svou premiérou, kterou si odbudou v pondělí na ustavující schůzi v Poslanecké sněmovně, jsou nesmírně vytížení. Především Eva Dexroix z Vysočiny a Miroslav Zborovský zastupující Jihomoravský kraj řeší různé organizační starosti, aby se mohli stoprocentně koncentrovat na svoji novou roli. „Jako starosta obce Těšany vlastně předávám úřad uvolněné místostarostce Danuši Horákové. Volební období hodlám dodržet, ale svoji funkci začínám výrazně omezovat. Proto jsem neustále na poradách, kde řešíme, aby instituce i v době mé absence, kdy budu ve Sněmovně, řádně fungovala a pomáhala občanům,“ přeje si Miroslav Zborovský.

Mobilní telefon v těchto dnech téměř nepřetržitě vyzvání i Evě Decroix. „Musím zabezpečit chod své advokátní kanceláře v Jihlavě i Praze a pečlivě vybírám lidi, kteří mě budou zastupovat, když si budu plnit povinnosti vyplývající z mandátu. Se stejnou intenzitou dávám dohromady i tým spolupracovníků, který mně bude nápomocný v Poslanecké sněmovně. Neustále jsem na nějakém jednání. Už se těším, až se vše rozjede a období příprav skončí,“ tvrdí nastávající poslankyně.

Přednástupní stres se naopak vyhýbá Michalu Zunovi, který působí jako člen Rady Městské části Praha 2 pro oblast bezpečnosti. Zatím nepociťuje, že by se mu výrazně měnil kariérní život. „Už v předvolební kampani jsem avizoval, že si pozici na úřadě Dvojky ponechám, a tak svoji roli nemusím nikterak omezovat. V současné době se proto koncentruji, jak mohu být v parlamentu více prospěšný ohledně oblasti v bezpečnosti, protože v komunální politice existuje jistý legislativní strop.“

Zákonodárci TOP 09 našli v kancelářích komunistické suvenýry

Zakladatel realitní makléřské sítě má už část pracovních věcí přestěhovaných do poslanecké kanceláře. Když se v ní započal zabydlovat, byl v šoku. Noví zákonodárci TOP 09 totiž dočasně zdědili prostory po komunistech. „A tak jsem v nevyklizeném šuplíku našel nedopitou láhev vodky se srdíčkem. Kolega Ondřej Kolář dokonce ze zásuvky vytáhl vizitku na nějakého čínského soudruha,“ směje se nad zmínkou o komunistických suvenýrech Zuna.

Při stěhování do nové kanceláře si Eva Decroix všimla, kolik žen se v říjnových volbách dostalo do Dolní komory. V novodobých dějinách se na tvoření zákonu bude podílet nejvíce zástupkyň něžného pohlaví, a to čtvrtina dam, konkrétně padesát poslankyň. „Doufejme, že jde o přirozený vývoj a nárůst bude i v budoucnosti pokračovat. Když padnou jakékoli kvóty, žije se vždy lépe,“ pochvaluje si zastupitelka Kraje Vysočina. Miroslav Zborovský přiznává, že při první návštěvě v Poslanecké sněmovně v tamním labyrintu chodeb zabloudil. „Ale měl jsem obrovské štěstí, že jsem narazil na kolegu Marka Bendu. Okamžitě se mě ujal a dovedl mě k mé kanceláři. Bez něj bych byl ztracený,“ říká pobaveně.

Nováčci jsou připraveni ve svých počátcích vyhledat pomoc právě matadora Marka Bendy, který v poslanecké lavici brzy oslaví třicet let svého působení. Kontaktovat jej v nouzi hodlá i Eva Decroix. „Se stranickým kolegou Bendou mám vřelé a výborné vztahy, pojí nás právnické vzdělání. Velmi si vážím jeho rozhledu. Pokud ale budu v úzkých, věřím, že se budu moci obrátit i na jiné zkušené zákonodárce.“ Užitečnou radu od Bendy si rád vyslechne i Michal Zuna. „Neskrývám, že jako nováček se od něj mohu mnoha věcem přiučit. I když si Marka Bendy velmi vážím, není ve Sněmovně jediným zkušeným zákonodárcem. Doufám, že mně s novou poslaneckou administrativou pomůže třeba i starostka Prahy 2 Jana Černochová z ODS, anebo i naši spolustraníci,“ konstatuje zástupce TOP 09.

Partneři z koalice Spolu už vědí, v jakých výborech by jako zelenáči chtěli zasednout.   „Jako ekonom bych byl rád součástí rozpočtového výboru. Rád bych o účast v něm usiloval. Uvědomuji si, jaká odpovědnost z mého mandátu vyplývá a zároveň otvírám novou kapitolu mého profesního života,“ má jasno lidovec Zborovský, který z osloveného tria získal nejvíce preferenčních hlasů. V Jihomoravském kraji jeho jméno zakroužkovalo přes jedenáct a půl tisíc voličů.

Zastupitelka města Jihlava Decroix má jako advokátka namířeno do  ústavně právního výboru. „Ráda bych se objevila i ve výboře se zahraniční orientací. Uvidíme, jak plány půjdou skloubit s realitou.“ Už v předešlých dnech ukázala, jak aktivní při svém mandátu bude. Nedávno se totiž hlavní hygieničky a náměstkyně ministryně zdravotnictví Pavly Svrčinové dotazovala, proč děti s nařízenou karanténou a negativním testem musely trávit podzimní prázdniny doma. Nadcházející zákonodárkyně apelovala na zkrácení izolace s tím, aby nechala zdravé děti žít. „Dostala jsem od ní odpověď, že resort nic měnit nebude. Vše se navíc neslo v dost arogantním tónu, který mně vadí. Člověk ale do Sněmovny přichází hájit zájmy lidí, a tak se nesmí dát,“ burcuje členka ODS i další nováčky.

O své náplni v Dolní komoře má jasno i Michal Zuna, který by byl rád součástí bezpečnostního výboru. „Celou kariéru v komunální politice se věnuji obětem trestných činů. A to jak domácímu, sexuálnímu násilí, tak i kyberšikaně v internetovém a mobilním prostředí. Myslím si, že zmíněným tématům se doposud nikdo z parlamentu výrazně nevěnoval, a tak tato problematika obecně pokulhává. Na komunální úrovni se můžete snažit, ale narazíte na legislativní limit.“ Velmi rád by usedl i do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. „Svoji účast zde bych bral jako splacení určitého dluhu Praze, která mě do Poslanecké sněmovny zvolila. Metropole se v současné době potýká s velkými problémy ohledně bydlení a dopravy. Je potřeba občanům hlavního města pomoci i v parlamentu Dolní komory,“ tvrdí rodilý Pražák.

Kvůli puse na dobrou noc omezí pražské přespávání

Na rozdíl od svých kolegů si Zuna nebude muset shánět v metropoli ubytování. Nabízený azyl na přespání od Poslanecké sněmovny občas využije Miroslav Zborovský. „Ale nemám v plánu v Praze nocovat pravidelně. Nehodlám totiž ztratit kontakt s rodinou a přáteli. Jsem Moravák a na svůj původ jsem patřičně hrdý. Musím přece vědět, co se u nás děje a být v obraze,“ říká dobře naladěný starosta Těšan v okrese Brno-venkov. Zdržovat se na přespání v Praze téměř nechce Eva Decroix. „Post poslankyně mě nezbaví rodinných povinností, naštěstí stále zůstávám maminkou svých dvou dcer. A taková osobní pusa na dobrou noc je mnohem lepší, než poslaná po telefonu.“

I nadále hodlá pomáhat svému manželovi Rémimu Decroixovi, který jako kuchař a cukrář provozuje od roku 2012 v obci Horní Dubenky na Vysočině francouzskou restauraci Bistrot de Papa. „Můj muž si ale díky mé poslanecké vytíženosti trochu v podniku ode mne oddychne. Říká, že mám až moc ředitelské sklony, a tak mu do chodu restaurace prý až moc mluvím,“ prohlašuje žertem.

Nováčci do Poslanecké sněmovny vstupují plni energie a ideálů. Nehrozí ale, že až se plně adaptují, stanou se z nich papaláši, kteří si budou užívat svého postavení a výhod plynoucích z jejich mandátu? Všichni začátečníci připouštějí, že určité riziko proměny vlastní osobnosti vždy hrozí. „Mám určitou výhodu, že jako starosta obce jsem byl už i v minulosti hodně sledovaný a prestižní funkci jsem nikterak nezneužíval. Ano, být poslancem, je něco jiného, ale já moc dobře vím, že kdybych měl jen náznaky určitého machrování, tak by mě rodina a kamarádi rychle srovnali. Přestali by se se mnou bavit, a to by byl pro mě největší trest. Mám své zázemí moc rád,“ konstatuje Miroslav Zborovský.

I Michal Zuna věří, že si v sobě pokoru uchová. „Budu ji mít neustále na paměti a i já věřím, že by moje okolí zasáhlo, pokud bych začínal být někým jiným.“ Radní Prahy 2 už v komunální politice dbal, aby nežil odtržený od reality běžných lidí. „Pravidelně proto jezdím po městě MHD a často rovněž chodím pěšky. Bydlím totiž na Vyšehradě, a tak mně procházka do úřadu na Dvojku nedělá problém, stejným způsobem hodlám docházet i do Poslanecké sněmovny.“

Případné proměny své osobnosti se velmi obává Eva Decroix. „Vůbec neřeším nervozitu, ale nejvíce se opravdu strachuji, abych zůstala stále svá. Pevně však věřím, že moje rodina i okolí mě bude držet při zemi,“ soudí. Při plnění mandátu si často hodlá vzpomenout na obyčejné lidi. „Vždyť posledních deset let jsem mezi nimi jako advokátka strávila. Dělala jsem obyčejné právní spory, zastupovala jsem jak babičky, maminky, tak i podnikatele. Proto moc dobře vím, co občany trápí a jaké trable řeší. Pokud bych měla pocit, že jsem jiná, vzpomenu si na všechny případy, které jsem s nimi řešila. I jako poslankyně mám k nim velkou odpovědnost, kterou musím nyní denně prokazovat,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz Eva Decroix.