Pražští Piráti chtějí, aby bylo hlavní město do roku 2025 nezávislé na ruském plynu

Pražští Piráti chtějí v případě úspěchu v podzimních volbách prosadit, aby bylo hlavní město do roku 2025 nezávislé na ruském plynu. Napomoci tomu má soubor opatření, jako je budování bioplynových stanic, využití tepla z odpadních vod pro vytápění, fotovoltaika nebo energetické úspory ve veřejných budovách. Novinářům to dnes řekli zástupci strany. Záměr se má podle nich týkat soukromých i veřejných budov.

"Do roku 2025 bychom byli rádi, kdybychom mohli označit Prahu za nezávislou na plynu od ruského režimu," řekl předseda pražské organizace Pirátů Daniel Mazur. Současný pražský primátor a člen Pirátů Zdeněk Hřib dodal, že se o to město již v posledních letech snažilo, ale nyní bude potřeba úsilí s ohledem na ruskou agresi na Ukrajině zvýšit.

Napomoci na snížení závislosti na ruském plynu a na fosilních palivech obecně má podle strany například snižování energetické náročnosti veřejných budov a instalace fotovoltaických panelů na jejich střechy. S tím již město na několika střechách začalo, v příštím roce by Piráti rádi do rozpočtu prosadili, aby magistrát dal miliardu korun na dotace městským částem určeným právě na solární panely na střechách škol a školek.

Novinkou má být podle představ Pirátů budování střešních konstrukcí nad parkovišti, které by kromě prostoru pro fotovoltaiku zajistily také zastínění. Na to by strana chtěla dát další miliardu Kč z městského rozpočtu, což by podle Hřiba umožnilo vybudovat panely nad 5000 parkovacími místy.

Z pohledu vytápění má nové zdroje zajistit již budovaná bioplynová stanice v Ústřední čistírně odpadních vod. Další má vzniknout v Chrástu za Prahou rozšířením již existujícího zařízení, jehož nákup městští zastupitelé schválili v červnu. Hřib dodal, že zadal řediteli magistrátu prověřit možnost snížení teploty vytápění v magistrátních budovách pod aktuálních 22 stupňů.

Plánovaná výstavba v dosud nevyužitém území Bubny-Zátory a také části Dejvic a Veleslavína by mohly získávat teplo s pomocí tepelných čerpadel z odpadních vod. Podle předsedy pirátského klubu zastupitelů Viktora Mahrika již k tomu vzniká studie, kterou by po volbách mělo dostat ke schválení nové vedení města. K vybudování technologie by Praha mohla využít peníze z evropského modernizačního fondu.

Vedení metropole již také avizovalo, že v takzvaných kotlíkových dotacích již město nebude podporovat plynové kotle, ale jen tepelná čerpadla či fotovoltaiku.

Komunální volby se budou konat 23. a 24. září. V Praze se bude volit do celopražského zastupitelstva i do zastupitelstev městských částí, kterých je celkem 57. Kromě toho budou voliči vybírat ve třech pražských obvodech senátory. Poslední volby v roce 2018 v Praze vyhrála ODS, která získala 14 zastupitelských křesel. Po 13 získali Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL). ANO si z voleb odneslo 12 mandátů. Na koalici se po volbách domluvily Piráti, Praha Sobě a Spojené síly, vítězná ODS a ANO skončily v opozici.

Státy Evropské unie se dnes kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom dnes informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři schválili upravený návrh Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent.

Související

Více souvisejících

Praha Česká pirátská strana

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy