Prezident Miloš Zeman dnes podepsal novelu, která zvyšuje schodek letošního státního rozpočtu až na 500 miliard korun. Informoval o tom Hrad. Jde už o třetí letošní zvýšení schodku. Původní schválený schodek byl 40 miliard korun. Vláda ho kvůli dopadům epidemie koronaviru a souvisejícím vládním opatřením musela zvýšit nejprve na 200 miliard a poté na 300 miliard korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně při schvalování nejnovějšího schodku řekl, že doufá v to, že vláda už do konce roku změnu schodku požadovat nebude. Nejvyšší deficit měl dosud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Celkové příjmy rozpočtu mají nově být 1364,8 miliardy korun a celkové výdaje 1864,8 miliardy korun. Proti původně schválenému rozpočtu se příjmy snižují o 213,3 miliardy korun a výdaje se zvyšují o 247 miliard korun. Státní dluh se kvůli navýšení schodku má letos zvýšit celkově o 481 miliard korun.
Schválená změna rozpočtu například přidává ministerstvu práce 12 miliard korun na programy podpory zaměstnavatelů Antivirus A a B nebo posiluje o 5,6 miliardy dotace na sociální služby. Také zakotvuje 12,8 miliardy korun pro příspěvek obcím, který mají dostat jako kompenzaci výpadku příjmů ze sdílených daní. Ministerstvu kultury přidává miliardu korun na investice do materiálně technické základny státních kulturních zařízení.
Miliarda korun má směřovat na podporu lázeňství. Ministerstvu pro místní rozvoj přidává 500 milionů korun na rekonstrukci nebo opravu obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou, tedy hlavně povodněmi z letošního června.
Opozice při debatě o navýšení schodku opět vládu kritizovala hlavně za to, že nenavrhuje úspory v provozu státu a že si v časech hospodářského růstu nevytvořila rezervy. Schodek i zadlužení označovali někteří opoziční řečníci za astronomické. Babiš to ale odmítl.
Sněmovna také na návrh KSČM požádala vládu, aby zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Vláda ji má poslancům předložit do 30. září.
Související
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou
Miloš Zeman , státní rozpočet , Ministerstvo financí , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
před 46 minutami
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
před 1 hodinou
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
před 2 hodinami
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
před 2 hodinami
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
před 3 hodinami
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 4 hodinami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 5 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 5 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 6 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 7 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 8 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 8 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 9 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 10 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 11 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.
Zdroj: Libor Novák