Prezidentští kandidáti jsou většinou pro přípravu země na přijetí eura

Většina prezidentských kandidátů se kloní k tomu, aby se Česká republika připravovala na přijetí eura nebo se o přistoupení k měnové unii vedla vážná debata. V anketě ČTK se proti přijetí eura do roku 2028, tedy konce mandátu příštího prezidenta republiky, postavili pouze dva ze sedmi oslovených kandidátů.

Euro odmítají bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a podnikatel Karel Janeček. Vitásková uvedla, že by nebyla zastánkyní zavedení eura během svého prezidentského mandátu ani poté. "V této ekonomicky a politicky rozbouřené době to považuji za další snížení životní úrovně našich občanů," uvedla.

Proti se postavil také Janeček, podle kterého nenastala vhodná doba. "Výhodnější je pro nás mít českou korunu. Jsem přesvědčen, že zvláště v této kritické situaci je lepší mít vlastní měnu, a to z důvodu nezávislosti a abychom neztratili kontrolu nad naší monetární politikou," napsal. Dodal, že na Česko by také bez eura ekonomicky méně dopadly případné nesoulady a konflikty.

Pro přijetí eura se jako občan naopak vyslovil generál Petr Pavel. Je přesvědčený, že i z ekonomického hlediska by to bylo namístě. "V Česku jsme z toho udělali velké politikum, aniž bychom lidem přesně vysvětlili výhody a nevýhody. Realita nás přitom pomalu předbíhá, protože mnoho firem už na platební styk v eurech přešlo," poznamenal. Inicioval by debatu o přijetí eura, netlačil by ale na přechod ke konkrétnímu datu za každou cenu. Je třeba to podle něj udělat promyšleně v okamžiku, kdy to pro Česko bude ekonomicky výhodné.

"Zavedení jednotné měny není jen ekonomická otázka - jakkoli ČR dnes nesplňuje kritéria pro vstup, takže nejprve musíme zkrotit veřejné rozpočty," podotkl senátor Pavel Fischer. Přijetí eura považuje také za politickou otázku a věc bezpečnosti. "S ohledem na eskalaci konfliktu, který rozpoutalo Rusko v Evropě, nelze podceňovat význam společné měny jako obranného valu," uvedl. Občané by podle něj měli být informováni o tom, jaké jsou skutečné náklady na udržení koruny. Bude proto prosazovat veřejnou diskusi o měnové unii. Připomněl, že se Česko již k tomuto členství jednou zavázalo. Dnes ale na vstup podle Fischera není vhodná doba. "Nejsem si jist, zda do pěti let se stihneme kvalifikovat," poznamenal.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová označila zavedení eura za politické rozhodnutí, které je v kompetenci vlády a Sněmovny. "Osobně považuji přijetí za rozumný krok, který pomůže domácnostem i firmám," uvedla. Vnímá ale dvě překážky, které je nutné nejdříve odstranit. Prvním úkolem je podle ní dát do pořádku veřejné finance. Podotkla, že současná krize je příležitostí k základním reformám. Za druhou překážku označila postoj veřejnosti. "Nelze zavádět novou měnu v zemi, kde jí nedůvěřuje více než polovina obyvatel. Vláda musí nejdříve s občany otevřeně komunikovat a získat pro přijetí eura důvěru," dodala.

Odborový předák Josef Středula uvedl, že zavedení eura není otázkou politického prosazení, ale plnění maastrichtských kritérií pro jeho přijetí. "Budeme-li je stabilně plnit, mohl by tento proces začít. Zatím ta kritéria ČR bohužel neplní," podotkl. Dodal, že Česká republika se zavázala k přijetí eura a jednou jej přijme.

"Zavedení eura je velké rozhodnutí," uvedl senátor Marek Hilšer. Připomněl hlasy pro přijetí zejména od zástupců exportního byznysu. Jejich zájem označil za srozumitelný. Občané ale podle něj potřebují mít objektivní představu o dopadech, například na růst cen. Je připraven podporovat věcnou debatu, ze které by si mohli lidé něco vzít. "Podporuji, abychom se na možné přijetí eura připravovali a plnili všechna maastrichtská kritéria, zejména pokud jde o rozpočtový deficit," doplnil.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu účastníků výzkumu.

Související

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

Více souvisejících

prezident čr EUR EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

před 1 hodinou

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 9 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 10 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově

Německý soud poslal pětadvacetiletého Afghánce na doživotí do vězení za loňský tragický útok na demonstraci odborů v Mnichově. Dospělá žena a dítě nepřežily, další desítky lidí utrpěli zranění. O soudním rozhodnutí informovala DW

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy