Projekty z evropských dotací se zlepšují, míní Dostálová. Už se nestaví jen akvaparky nebo rozhledny

Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 54,2 procenta dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 338,2 miliardy korun z celkově přidělených 623,8 miliardy korun. Smluvně zajištěno má Česko 596,8 miliardy korun, tedy 95,7 procenta. Podle Dostálové všech deset operačních programů splnilo takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Současné programové období tak fakticky skončí až v roce 2023. Podle analytiků se čerpání proti minulému programovému období zlepšilo a Česko by tentokrát nemuselo nic vracet, kvantita však podle nich často nahrazuje kvalitu.

"Myslím, že spolu s kvantitou čerpání se zlepšuje i úroveň projektů. Prošli jsme si turbulentním obdobím, kdy se tady stavěly golfová hřiště, akvaparky nebo rozhledny. Tohle jsme překročili a máme tady projekty s přidanou hodnotou," uvedla Dostálová. V minulém programovém období 2007 až 2013 Česko nevyčerpalo 3,7 procenta evropských dotací. Šlo o 996,2 milionu eur (27 miliard korun) z celkově přidělených 26,8 miliardy eur (728,6 miliardy korun). Některé projekty skončily kvůli podezření z korupce u soudu.

"My bychom byli rádi, kdyby to bylo o strategických projektech. Ale ty jsou na velmi dlouhou dobu. Jenže tím, že to programové období je nějak dané, tak musíme stíhat termíny. Potřebovali bychom mít vidinu aspoň na 20 let dopředu. Programové období navíc většinou začíná s ročním zpožděním, kdy není schválená legislativa na půdě Evropské komise. Pak je to velmi složité," doplnila ministryně.

V programovém období 2021 až 2027 by Česko mělo z Bruselu dostat v přepočtu zhruba 960 miliard korun. Například v Národním plánu obnovy, kde je 172 miliard korun, musejí být podle Dostálové projekty smluvně zajištěné do konce roku 2024. A programové období se spustí nejdříve na začátku příštího roku. "Tohle jsou hrozně limitující věci, protože ta příprava něco stojí. A pokud budeme investovat do přípravy a nevidíme světlo na konci tunelu, tak je to všechno složitější. Tím, že se musíme chovat s péčí řádného hospodáře, tak si řekneme, že projekty na delší dobu budeme chystat ze státního rozpočtu a tady připravíme pole pro ty menší projekty," uvedla dále Dostálová.

V minulém programovém období byl největším podpořeným projektem program Vzdělávejte se pro růst - pracovní příležitosti za 9,02 miliardy korun. Žadatelem bylo ministerstvo práce a sociálních věcí, příjemcem hlavní město Praha.

Analytici často zmiňují příklad Polska nebo Maďarska, které z evropských dotací postavily velké množství kilometrů nových dálnic. "Ale oni je měli připravené. My jsme měli obrovský problém, že za pana ministra dopravy Víta Bárty (Věci veřejné) se zastavila příprava. A dokončení projektů se stavebním řízením, které tady máme, je v daných termínech nereálné. Teď naopak máme připravenost projektů, víme o nich. Proto jsme také přesunuli velké množství peněz do fondu soudržnosti, ze kterého se dají čerpat dotace na dálnice. Ta příprava se opravdu nedá urychlit, to má svoji určitou štábní kulturu," dodala Dostálová. Vít Bárta byl ministrem dopravy od července 2010 do dubna 2011.