Schillerová chce lockdown neočkovaných. Podle Prymuly omezení potrvají půl roku

Zavedení povinného očkování proti koronaviru by podle ministryně financí v demisi a předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové trvalo v České republice dva roky, a to i kvůli nutným legislativním změnám. Na to podle Schillerové není čas. Není zastánkyní povinného očkování i proto, že člověk by si o svém těle měl rozhodovat sám, řekla dnes v pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové.

V opatřeních by ale Schillerová více omezila neočkované. Při diskuzích ve vládě v tomto týdnu chtěla prosadit tzv. rakouský model, kdy by neočkovaní lidé mohli opustit bydliště jen v nezbytných případech. Epidemiolog Roman Prymula v pořadu doplnil, že vláda měla zpřísnění zavést před 14 dny. Protiepidemická omezení budou podle jeho odhadu trvat ještě minimálně půl roku.

Schillerová je pro velmi přísná opatření pro neočkované, kteří se očkovat mohou. "Ohrožují zbytek odpovědné populace, která se očkovat nechala," uvedla. Neočkovaní podle ní zahlcují nemocnice. Pokud se lidé nenechali přesvědčit domluvami, není podle Schillerové jiná cesta než striktní omezení.

Vstup do služeb nebo na hromadné kulturní a sportovní akce bude od pondělí umožněn až na výjimky jen lidem s dokončeným očkováním a těm, kteří v posledních 180 dnech prodělali nemoc covid-19. Opatření jsou podle Prymuly nastavena správně, nápor nákazy podle něj ale už v tuto chvíli nezastaví. Teoreticky se ČR podle něj může vyhnout uzávěře, je podle něj ale třeba zavést cílená opatření a zamezit zbytečným kontaktům.

Budoucí vláda podle místopředsedy ODS a adepta na ministra dopravy Martin Kupky chystá adresnější a transparentnější kampaň týkající se očkování proti koronaviru. Má zdůraznit, že očkování "nevypne epidemii" a nezabrání nakažení, zmírní ale průběh nemoci. Kupka také v pořadu mluvil o potřebě zajistit dostatečný počet PCR testů na koronavirus. Poslankyně SPD Karla Maříková souhlasila s tím, že očkování může předejít závažnému průběhu onemocnění. Pokládá ale za diskriminační testovat jen neočkované. "Měli bychom dělat výtěry všem," přisvědčila lékařka a senátorka Alena Dernerová z klubu STAN, podle níž nákazu mohou šířit i očkovaní. PCR testy by mohly být podle senátorky nahrazeny antigennímy testy, pokud budou kvalitní.

Povinné očkování je velmi citlivá věc, jde o politické rozhodnutí, řekl Prymula. S covidem se podle něj lidé musí naučit žít, míní, že s omezeními je nutné počítat ještě alespoň půl roku. "Vakcinace musí pokrývat mutace, které tu jsou," řekl. Lékař a poslanec ANO Jiří Mašek, souhlasil s Prymulou v tom, že opatření měla být přijata dříve, záleželo ale na politickém rozhodnutí.

Místopředseda Sněmovny a KDU-ČSL Jan Bartošek (KDU-ČSL) v pořadu uvedl, že každý člověk má právo vybrat si, jak se bude proti koronaviru bránit. Lidé, kteří se nechtějí nechat očkovat, ale musejí převzít zodpovědnost za své rozhodnutí. Nová vláda podle něj ale udělá vše pro to, aby nenastala další uzávěra. Už vůbec si nedovede představit, že by se znovu zavřely školy, dodal.

Související

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

Více souvisejících

Alena Schillerová Roman Prymula (epidemiolog) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

včera

včera

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

včera

včera

včera

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy