Schillerová nepředpokládá zvyšování deficitu nad 500 miliard, KSČM napíná vládu

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předpokládá, že zvýšení deficitu letošního rozpočtu na 500 miliard bude už poslední. Sněmovna původně schválila čtyřicetimiliardový deficit, kvůli pandemii koronaviru ho dvakrát zvýšila na nyní schválených 300 miliard korun. Schillerová dnes o podpoře vyššího deficitu jednala s KSČM, komunisté ale o svém postoji rozhodnou možná až 20. června, řekl předseda strany Vojtěch Filip.

"Pevně věřím, že je to poslední novela," řekla Schillerová o návrhu na zvýšení deficitu o dalších 200 miliard. Kolegům ve vládě prý řekla, že s těmito penězi už bude muset kabinet při řešení následků pandemie vystačit. "Je to velká částka, pokud ji dáme do ekonomiky, musí jednoznačně pomoci," uvedla ministryně.

O podpoře pro zvýšení deficitu zatím jednala pouze s KSČM, která ve Sněmovně toleruje menšinový kabinet ANO a ČSSD. Žádná další strana podle Schillerové o schůzku kvůli deficitu nepožádala. Opozice nicméně vystupovala k návrhu kriticky, podle ní ministerstvo financí přichází s požadavkem příliš brzy, kdy ještě nejsou zřejmé celkové hospodářské dopady pandemie, a pouze zvyšuje deficit a nesnaží se hledat úspory.

Filip novinářům řekl, že výkonný výbor KSČM o případné podpoře vyššího deficitu zatím nerozhodl. Podle něj není vyloučeno, že konečné rozhodnutí padne až na zasedání ústředního výboru strany v sobotu 20. června.

Schillerová původně chtěla projednat zvýšení deficitu ve Sněmovně v úterý ve stavu legislativní nouze. Dnes uvedla, že by týdenní odklad nepovažovala za zásadní problém. Zatímco na příští týden je naplánovaná řádná schůze Sněmovny, na poslední červnový ne. V takovém případě by pro schválení změny rozpočtu bylo nutné svolat mimořádnou schůzi.

Schillerová s komunisty jednala i o jejich výhradám k rozsahu příspěvků pro obce. KSČM by plánovanou podporu 1200 korun na obyvatele chtěla poskytnout pouze obcím do 3000 obyvatel. Schillerová o rozdělování podpory pro obce podle velikosti ale dnes mluvit nechtěla, příspěvek označila za gesto smíru, které má zajistit, že stát s obcemi potáhnou při řešení ekonomických dopadů pandemie za jeden provaz.

Související

Alena Schillerová

Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá

Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že podle jejího názoru nebude možné se vyhnout zvýšení některých daní. Podle šéfky resortu financí se plánované úpravy dotknou především spotřebních daní nebo rafinérského sektoru. V úvahu podle ní přichází také možné zdanění investičních bytů nebo vybraných návykových a škodlivých látek. Vyjádření zaznělo v televizním pořadu Nedělní debata na České televizi.

Více souvisejících

Alena Schillerová ,  státní rozpočet ,  KSČM ,  Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy