Schillerová počítá kvůli superhrubé mzdě s jarní novelou rozpočtu

Na jaře by pak mohl být zákon o hospodaření státu novelizován. Do legislativy chce návrh na zrušení superhrubé mzdy kabinet dostat pozměňovacím návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO) k daňovému balíčku.

"Dohodli jsme se, že připravíme pozměňovací návrh, který by načítal pan premiér v pozici poslance," uvedla Schillerová. Návrh podle ní bude reflektovat požadavek prezidenta Miloše Zemana, aby změna platila po dva roky. Zopakovala, že zrušení superhrubé mzdy vláda považuje za pomoc zaměstnancům napříč ekonomikou.

Zrušení superhrubé mzdy by znamenalo snížení daní z příjmu pro zaměstnance, protože by se základ daně snížil o platby povinných odvodů zaplacené zaměstnavatelem. ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu koncem srpna. Zároveň by měla zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba na 139.000 korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

Prezident mluvil po zářijovém jednání se Schillerovou o tom, že by se superhrubá mzda měla zrušit jen na dva roky a o jejím dalším osudu by se mělo rozhodnout až po sněmovních volbách. Premiér později na sociálních sítích uvedl, že superhrubá mzda by se měla zrušit navždy, daně by se podle něj měly snížit ale jen na dva roky, o jejich dalším vývoji pak rozhodnou voliči na základě toho, co jim nabídnou jednotlivé strany v programech pro sněmovní volby v roce 2021. Na konci září se pak prezident v rozhovoru na Frekvenci 1 vyjádřil stejně jako Babiš na sociálních sítích. Podle něj by se vůbec nemělo diskutovat o superhrubé mzdě, ale o nastavení výše daňové sazby. Ta by se podle něj měla proti dnešku snížit na dva roky.

Vláda se ke zrušení superhrubé mzdy zavázala v programovém prohlášení. Podle dřívějšího vyjádření Schillerové by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.