Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard Kč. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu Kč a výdaji 2,019 bilionu Kč. Ministerstvo financí (MF) o tom dnes informovalo ČTK. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard Kč.
"Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok ministerstvo financí počítalo se schodkem 295 miliard korun.
Ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 miliardy Kč, výdaji vyššími o 126,3 miliardy Kč a nižším odhadovaným schodkem o deset miliard Kč.
Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu 250 miliard Kč pro rok 2024 a 230 miliard Kč v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy Kč vyšší odhadované příjmy z DPH díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 miliard Kč pak příští rok MF očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a o 25,1 miliardy Kč více na dani z příjmů fyzických osob. O 3,6 miliardy Kč vyšší inkaso předpokládá příští rok také u spotřebních daní.
Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 miliard Kč vyšší výdaje na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard Kč navíc na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině.
Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou 110 miliard Kč, a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta. Dodatečným výdajem rozpočtu také bude deset miliard Kč navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce.
Méně peněz než letos by měl mít příští rok k dispozici úřad vlády, kancelář ombudsmana, Grantová agentura ČR, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Akademie věd ČR. Rozpočet se má snížit i většině ministerstev, výjimkou jsou vedle resortů práce a obrany také ministerstva spravedlnosti, financí a zahraničí.
O víc než 23 miliard korun by mělo v meziročním srovnání přijít ministerstvo dopravy, o 10,5 miliardy ministerstvo pro místní rozvoj a téměř o čtyři miliardy ministerstvo průmyslu a obchodu. Skoro o tři miliardy korun má klesnout rozpočet ministerstva zdravotnictví a o 2,5 miliardy ministerstva zemědělství.
V navrženém rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliard Kč v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 miliard Kč, uvedlo ministerstvo.
"Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)," řekl dnes Stanjura. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, sdělila dříve ČTK. Schillerová míní, že veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla minulá vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu.
Deficit veřejných financí by měl podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce 3,8 procenta HDP a v dalších letech klesat na 2,6 procenta HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 procenta HDP na konci volebního období v roce 2025.
Související
Státní rozpočet v roce 2023 skončil se schodkem 288,5 miliardy
Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok s deficitem 252 miliard
státní rozpočet , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě