Senát by bral peníze na příspěvek OSVČ přímo z rozpočtu

Nynější zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy příspěvek 500 korun denně živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Řada senátorů ale poukazovala na to, že tento zdroj připravuje obce a kraje o peníze v řádu miliard korun, protože jde o sdílené daně. Část z této vybrané daně směřuje podle zákona o rozpočtovém určení daní do rozpočtů krajů a obcí. Senát proto v přijatém pozměňovacím návrhu navrhuje, aby příspěvek byl příspěvkem fyzické osobě hrazeným ze státního rozpočtu. Tím by podle senátora Jaroslava Větrovského (ANO) nesl náklady přímo státní rozpočet.

Rozprava senátorů trvala asi čtyři hodiny. Zatímco senátoři ODS prosazovali schválení normy v předložené podobě, tedy rozšíření příspěvku společníkům malých s.r.o., senátoři Starostů podporovali přijetí takového pozměňovacího návrhu, který by řešil i dopady na obce. Senátní většina nakonec přijala pozměňovací návrh, který vznesli senátoři KDU-ČSL Šárka Jelínková, Renata Chmelová a Jiří Čunek. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s návrhem nesouhlasila.

Vládou navržený příspěvek 500 Kč společníkům malých s.r.o. představuje obdobnou podporu kterou předtím získaly osoby samostatně výdělečně činné. Sněmovna minulý týden vložila do zákona přes nesouhlas ministryně Schillerové pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby. V Senátu dnes uspěla Jitka Seitlová (KDU-ČSL) s tím, aby se rozšíření na pěstouny vztahovalo i na společníky v s.r.o.

Senátorka Jelínková upozorňovala na to, že pokud je příspěvek vratkou daně, pak se zmenšuje balík peněz, který stát z vybraných daní rozděluje mezi obce a kraje. V debatě často zazněla informace, že podle odhadů přijdou obce o 11 miliard a kraje asi o čtyři miliardy korun.

Protože senátoři přijali zmíněný pozměňovací návrh, nehlasovali už o návrhu senátního hospodářského výboru, který rovněž měnil zdroj peněz pro příspěvek. Ani s ním Schillerová nesouhlasila. Podle ní by nebyl technicky proveditelný. "Často se píše a často slýchám, že tato nepříjemná situace je výzvou pro různé změny, nechť je tedy tato debata výzvou ke změně rozpočtového určení daní," řekl předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS).

Za přijetí zákona beze změny se přimlouval i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Varoval například před tím, že Sněmovna by podobně jako v případě novely daňového řádu nemusela schválit nic, a zákon by padl pod stůl. Naopak Michael Canov nebo Jan Horník (oba STAN) prosazovali, aby Senát řešil dopady na obce už dnes pozměňovacím návrhem.

Ministryně Schillerová uvedla na sociálních sítích, že rozhodnutí Senátu považuje za neuctivé. Doufá, že Sněmovna ho zvrátí. "Je třeba si uvědomit, že není žádné MY-stát a VY-samosprávy. Jsme jeden celek veřejných financí," uvedla.