Senát chce rozšířit okruh odškodnění za potíže vzniklé při očkování

Sněmovní verze zákona počítá s tím, že stát by měl místo majetkové a nemajetkové újmy nahrazovat ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. Měl by rovněž poskytnout náhradu za duševní útrapy.

Odškodnění by podle předlohy bylo vypláceno do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař nebo výrobce vakcíny. Maximální výši náhrady norma nestanoví. Ministerstvo zdravotnictví chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Předpokládá, že celková výše náhrad nepřesáhne 100 milionů korun ročně. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů ročně.

Podmínkou odškodnění bude žádost podaná ministerstvu do tří let od doby, kdy újma vznikla. Kvůli obtížnému prokazování předloha nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. Neúspěšní žadatelé by se mohli obrátit do čtyř let na soudy.

Ve složitých případech by ministerstvu zdravotnictví podle poslanecké úpravy mohla při posuzování žádostí pomoci odborná komise. Vyjadřovala by se k tomu, zda za újmou na zdraví skutečně stojí povinné očkování, nebo ne. Podle sněmovní verze zákona by to podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) mohlo být zhruba pět případů ročně. V případě návrhu výboru by prý komise posuzovala odhadem až několik set případů.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Povinnost vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Roste ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle odborníků nejsou prokázány.