Senát dal zelenou korespondenční volbě prezidenta a poslanců

Volební novelu předložilo pět desítek senátorů v čele s Markem Hilšerem z klubu Starostů a Tomášem Czerninem (TOP 09). Novela, pod níž jsou podepsáni i všichni členové vedení horní komory, by podle návrhu měla platit od příštího roku. Česko je podle předsedy senátní krajanské komise Czernina jednou z posledních pěti zemí EU, které zatím hlasování poštou uzákoněno nemají.

Hlasování poštou by mohlo podle Czernina využít na 600.000 Čechů, kteří v cizině žijí trvale, nebo tam odjeli za prací či studiem. Podle současných pravidel mohou hlasovat jen na velvyslanectvích, což je časově i finančně nákladné pro krajany, kteří žijí daleko od jejich sídel.

Návrh vychází z vládního zákona o správě voleb. Počítá s tím, že si volič vyžádá od zastupitelského úřadu identifikační lístek, předvyplněnou doručovací obálku a hlasovací obálku. Hlasovací lístek s preferovaným volebním uskupením by si vytiskl na webových stánkách ministerstva vnitra, případně označil preferenčními hlasy, poté by jej vložil do hlasovací obálky a tu pak i s vyplněným identifikačním lístkem do doručovací obálky. Písemnost by pak odeslal nebo osobně doručil zastupitelskému úřadu, který by ji v den voleb předal volební komisi. Lístky by pak byly započítány spolu s ostatními do celkových výsledků voleb. Tvůrci novely náklady odhadli na pět milionů korun.

Senát se o zavedení korespondenčního hlasování snaží dlouhodobě, podobně jako některé strany ve Sněmovně. Jejich návrhy ale zatím v dolní komoře nenašly většinovou podporu. Proti jsou zejména uskupení jako KSČM či SPD, které u Čechů v zahraničí nebodují.

Poslední pokusy uzákonit hlasování poštou se objevily u letošní volební novely, která upravovala hlavně přepočet hlasů na poslanecké mandáty v důsledku únorového zásahu Ústavního soudu. Pirátští poslanci se úpravu pokusili dodat i k zákonu, který má umožnit říjnovou volbu poslanců také voličům v karanténě kvůli koronaviru.