Senát o článku 66 asi rozhodne dříve než Sněmovna

Podmínky pro převod pravomocí prezidenta byly podle senátní ústavní komise naplněny kvůli zdravotnímu stavu Miloše Zemana. Senát by o přenesení pravomocí hlavy státu na premiéra a předsedu Sněmovny měl rozhodnout ještě před ustavením dolní parlamentní komory, tedy do 8. listopadu.

Senátní komise se na tom dnes shodla jednomyslně hlasy všech osmi přítomných členů. Nejbližší schůze horní komory začne 26. října, další má být 5. listopadu.

Předseda komise Zdeněk Hraba (STAN) označil za "velmi pravděpodobné", že Senát bude o převodu pravomocí rozhodovat v prvním listopadovém týdnu. Senát by se měl usnést na tom, že "prezident republiky nemůže svůj úřad vykonávat ze závažných zdravotních důvodů", uvedl Hraba. Předpokládá, že komise připraví podrobnější návrh usnesení horní komory.

Hraba poukázal na vyjádření Zemanova lékaře a ředitele Ústřední vojenské nemocnice Miroslava Zavorala, podle něhož jeho pacient nyní není ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Možnost, že by se tato situace v následujících týdnech změnila, hodnotí Zavoral jako málo pravděpodobnou. Hraba si proto nemyslí, že bude třeba další lékařský posudek Zemanových schopností vykonávat nyní prezidentské pravomoci.

Komise s ohledem na zhodnocení Zemanova zdravotního stavu konstatovala, že "podmínky stanovené článkem 66 Ústavy České republiky o náhradním výkonu funkcí prezidenta republiky jsou dány". Doporučila, aby po jednání s představiteli Sněmovny byl Senát "první parlamentní komorou, která příslušné usnesení přijme ještě před ustanovením Poslanecké sněmovny".

Podle tajemníka komise a profesora ústavního práva Jana Kysely by časový odstup mezi schůzemi parlamentních komor, na nichž se bude rozhodovat o aktivaci ústavního článku 66, neměl být příliš veliký kvůli případným žádostem o přezkoumání, zda se zdravotní stav Zemana mezi zasedáními jednotlivých komor nezměnil.

Převod pravomocí prezidenta by mohl trvat v případě potřeby až do konce Zemanova mandátu na počátku přespříštího roku, ústava to neřeší. Kterákoli z komor by ho ale mohla podle Kysely zrušit, pokud by souhlas s přenesením pravomocí odvolala. Hraba se s tím ztotožnil. Ke zrušení by podle Hraby mohla jedna z komor přistoupit v případě, že by například Zeman osobně dal výrazným projevem najevo, že je schopen znovu se ujmout svého úřadu. V takovém případě by pro Hrabu lékařský přezkum Zemanových znovunabytých schopností nebyl třeba.

Místopředseda komise Michael Canov z klubu Starostů vyčetl dosluhujícímu předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO), že nesvolal v této věci nynější Sněmovnu, které končí mandát ve čtvrtek. "Podle mého názoru k tomu byl povinen na základě informací, které zjistil Senát, nebo si je měl zjistit předtím sám," řekl Canov. Poukazoval na to, že několik týdnů nikdo nebude plnit funkci vrchního velitele ozbrojených sil. "Předseda Poslanecké sněmovny nekonal a měl konat," přidala se členka komise a někdejší předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS). Podle sněmovního jednacího řádu však musejí poslanci dostat pozvánku na schůzi nejméně pět dnů předem.

Část jednání komise byla zhruba na tři čtvrtě hodiny neveřejná po dobu, kdy ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) informoval o obsahu Zavoralova dopisu k zdravotnímu stavu prezidenta a prognóze dalšího vývoje a členové komise o něm diskutovali.

Související

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Senát ČR

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 42 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky

Ruské síly se snaží dobýt město Časiv Jar na východě Ukrajiny s 20.000 až 25.000 vojáky. Oznámila to v pondělí ukrajinská armáda, podle které je situace v oblasti složitá. Informuje o tom agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy