Senát neschválil novelu pandemického zákona

Senát dnes zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu.

Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu, která by rovněž uzákonila nařizování karantény nebo izolace krátkou textovou zprávou, znovu posoudí Sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.

Novelu horní komora zamítla hlasy 32 z 61 přítomných senátorů, proti zamítnutí jich bylo 22. Senátoři nejprve hlasovali o schválení, které neprošlo o jediný hlas. Pro schválení zvedlo ruku 30 členů horní komory z 61 přítomných, proti jich bylo 29. V Senátu mají většinu strany vládní koalice, jejich zákonodárci ale hlasovali na rozdíl od Sněmovny nejednotně. Výbory se už ve středu na stanovisku k předloze neshodly. Zatímco zdravotnický výbor ji podpořil, ústavně-právní doporučil zamítnutí.

Hlasování předcházela více než šestihodinová debata, v níž vystupovali odpůrci i zastánci novely. Předchozí sněmovní schvalování se kvůli obstrukcím poslanců hnutí SPD protáhlo i s přestávkami na zhruba 35 hodin.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes uvedl, že zhruba do poloviny března potřebuje zákonný rámec pro protikoronavirová opatření v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních, jinak by musel požádat kabinet o vyhlášení nouzového stavu. Přislíbil, že ohledně vydávání restrikcí bude zdrženlivý. Novelu ministr chápe jako pojistku pro případné další vlny epidemie. Předpokládá, že v polovině března vláda navrhne Sněmovně zrušení pandemické pohotovosti. Právě v době této pohotovosti může ministerstvo vydávat plošná protikoronavirová opatření podle pandemického zákona.

Kritici z řad senátorů tvrdili, že některá ustanovení novely by mohla být protiústavní. Senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 poznamenala, že předloha dá ministerstvu pravomoc vydávat restrikce, k nimž by byl jinak nutný stav nouze.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že Senát vybírá ze dvou špatných řešení. Debata se týká podle něho důvěry ve stát, kterou někteří lidé ztratili, když už nevěří, že stát nepoužije všechny možné zákonné restrikce. Osobně se ale rozhodl, že vláda Petra Fialy (ODS) a také navrhovaná předloha od něho důvěru získají.

Ostře se do pandemické novely opřel Michael Canov z klubu Starostů, který ji označil za "právní zmetek šitý ne horkou, ale roztavenou jehlou". Podobně jako Václav Láska (SEN 21) se z hlediska ústavnosti pozastavoval například nad třídenní karanténou po návratu z rizikových zemí nebo po pozitivním antigenním testu a nad možností nařizování karantény nebo izolace i krátkou textovou zprávou. Podle Lukáše Wagenknechta (Piráti) by bylo menší zlo mít krátkou dobu nouzový stav než mít špatný pandemický zákon.

"Současná vláda nemá tendenci šikanovat a jednotlivá mimořádná opatření, která se nabízejí eventuálně z pandemického zákona, tak musí být pořádně zdůvodněna," zastal se předlohy Lumír Kantor (za KDU-ČSL). Podle Jiřího Drahoše z klubu Starostů využívají nejtvrdší odpůrci zákona demagogii, když mluví o konci demokracie a nástupu totality. "Já nevím, jestli si někdo skutečně myslí, že pan přítomný ministr, profesor Válek, zruší od března demokracii a nastolí diktaturu ministerstva zdravotnictví. Já rozhodně ne," poznamenal.

Parlamentní komory předlohu projednávají v době, kdy vláda oznámila uvolňování protikoronavirových opatření. Podle Válka je ale do doby schválení obecného řešení pandemií v zákonu o ochraně veřejného zdraví nutné mít nástroj, který umožní vydávat opatření proti covidu-19 v minimální míře. "Do té doby musí mít (vláda) něco, co v případě, že na podzim se situace zhorší, umožní tu situaci řešit," uvedl.

Novela by dala úřadům pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy, i předškoláků. Restrikce by se nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. Úřady by mohly regulovat například i činnosti vykonávané přímo u zákazníka. Jde třeba o kadeřnické služby a o kosmetiku. Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, novela snižuje po sněmovních úpravách na pětinu. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že by zákon podepsal.

Související

Více souvisejících

zákony Senát ČR

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

včera

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

včera

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

včera

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

včera

3. září 2026 22:02

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

3. září 2026 21:06

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy