Senát neschválil novelu pandemického zákona

Senát dnes zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu.

Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu, která by rovněž uzákonila nařizování karantény nebo izolace krátkou textovou zprávou, znovu posoudí Sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.

Novelu horní komora zamítla hlasy 32 z 61 přítomných senátorů, proti zamítnutí jich bylo 22. Senátoři nejprve hlasovali o schválení, které neprošlo o jediný hlas. Pro schválení zvedlo ruku 30 členů horní komory z 61 přítomných, proti jich bylo 29. V Senátu mají většinu strany vládní koalice, jejich zákonodárci ale hlasovali na rozdíl od Sněmovny nejednotně. Výbory se už ve středu na stanovisku k předloze neshodly. Zatímco zdravotnický výbor ji podpořil, ústavně-právní doporučil zamítnutí.

Hlasování předcházela více než šestihodinová debata, v níž vystupovali odpůrci i zastánci novely. Předchozí sněmovní schvalování se kvůli obstrukcím poslanců hnutí SPD protáhlo i s přestávkami na zhruba 35 hodin.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes uvedl, že zhruba do poloviny března potřebuje zákonný rámec pro protikoronavirová opatření v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních, jinak by musel požádat kabinet o vyhlášení nouzového stavu. Přislíbil, že ohledně vydávání restrikcí bude zdrženlivý. Novelu ministr chápe jako pojistku pro případné další vlny epidemie. Předpokládá, že v polovině března vláda navrhne Sněmovně zrušení pandemické pohotovosti. Právě v době této pohotovosti může ministerstvo vydávat plošná protikoronavirová opatření podle pandemického zákona.

Kritici z řad senátorů tvrdili, že některá ustanovení novely by mohla být protiústavní. Senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 poznamenala, že předloha dá ministerstvu pravomoc vydávat restrikce, k nimž by byl jinak nutný stav nouze.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že Senát vybírá ze dvou špatných řešení. Debata se týká podle něho důvěry ve stát, kterou někteří lidé ztratili, když už nevěří, že stát nepoužije všechny možné zákonné restrikce. Osobně se ale rozhodl, že vláda Petra Fialy (ODS) a také navrhovaná předloha od něho důvěru získají.

Ostře se do pandemické novely opřel Michael Canov z klubu Starostů, který ji označil za "právní zmetek šitý ne horkou, ale roztavenou jehlou". Podobně jako Václav Láska (SEN 21) se z hlediska ústavnosti pozastavoval například nad třídenní karanténou po návratu z rizikových zemí nebo po pozitivním antigenním testu a nad možností nařizování karantény nebo izolace i krátkou textovou zprávou. Podle Lukáše Wagenknechta (Piráti) by bylo menší zlo mít krátkou dobu nouzový stav než mít špatný pandemický zákon.

"Současná vláda nemá tendenci šikanovat a jednotlivá mimořádná opatření, která se nabízejí eventuálně z pandemického zákona, tak musí být pořádně zdůvodněna," zastal se předlohy Lumír Kantor (za KDU-ČSL). Podle Jiřího Drahoše z klubu Starostů využívají nejtvrdší odpůrci zákona demagogii, když mluví o konci demokracie a nástupu totality. "Já nevím, jestli si někdo skutečně myslí, že pan přítomný ministr, profesor Válek, zruší od března demokracii a nastolí diktaturu ministerstva zdravotnictví. Já rozhodně ne," poznamenal.

Parlamentní komory předlohu projednávají v době, kdy vláda oznámila uvolňování protikoronavirových opatření. Podle Válka je ale do doby schválení obecného řešení pandemií v zákonu o ochraně veřejného zdraví nutné mít nástroj, který umožní vydávat opatření proti covidu-19 v minimální míře. "Do té doby musí mít (vláda) něco, co v případě, že na podzim se situace zhorší, umožní tu situaci řešit," uvedl.

Novela by dala úřadům pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy, i předškoláků. Restrikce by se nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. Úřady by mohly regulovat například i činnosti vykonávané přímo u zákazníka. Jde třeba o kadeřnické služby a o kosmetiku. Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, novela snižuje po sněmovních úpravách na pětinu. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že by zákon podepsal.

Související

Více souvisejících

zákony Senát ČR

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Gavin Newsom

V Davosu to vře. Trump si z lidí dělá blázny, ví, že se mu smějete, vaše reakce je trapná, vmetl Evropě Newsom

Zatímco se Světové ekonomické fórum v Davosu připravuje na středeční příjezd Donalda Trumpa, atmosféra v kuloárech připomíná spíše válečnou poradu než diplomatický summit. Kalifornský guvernér Gavin Newsom do této napjaté situace vnesl nebývalou dávku upřímnosti, když označil dosavadní reakci evropských lídrů za „patetickou“ a „trapnou“.

před 1 hodinou

Lars Klingbeil

Evropský pohár trpělivosti přetekl. Vydírat se nenecháme, vzkazuje Evropa Trumpovi

Evropský pohár trpělivosti s nevybíravou politikou Donalda Trumpa podle BBC definitivně přetekla. Poté, co americký prezident v pondělí večer znovu potvrdil, že Spojené státy „musí mít“ Grónsko z důvodů národní bezpečnosti, se evropské metropole rozhodly odhodit rukavičky. Trumpův předpoklad, že lídři starého kontinentu nebudou klást přílišný odpor, se ukazuje jako fatální omyl.

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy