Senátor Pavel Fischer (nezávislý) se rozhodl, že se bude ucházet o účast v prezidentských volbách. Pro svou kandidaturu shání podpisy senátorů, sdělil ČTK. Oficiálně svou kandidaturu oznámí v nejbližších týdnech. Na jeho rozhodnutí dnes upozornil server iDNES.cz.
Koalice Spolu má v úterý oznámit, jak bude postupovat při výběru prezidentského kandidáta. O Fischerovi se spekulovalo jako o jednom z uchazečů o Hrad, kterého by mohla podpořit.
"Mám v úmyslu kandidovat v prezidentských volbách 2023," napsal Fischer ČTK. Uvedl, že od únorové agrese Ruska proti Ukrajině je jako předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dosti vytížen. Připomněl svou dubnovou a srpnovou cestu na Ukrajinu nebo řadu jednání na evropské úrovni. "Neumím si představit, že bych práci pro náš stát jen tak stopnul a věnoval se kampani - že bych místo výkonu ústavní funkce jezdil po republice s obytňákem nebo sbíral podpisy na náměstí," poznamenal.
Rozhodl se proto shromáždit podpisy senátorů, které ke kandidatuře potřebuje. Získat jich musí deset. Další možností je 20 podpisů poslanců nebo 50.000 voličů. "Na rozdíl od některých kandidátů prostě nejsem v důchodu a nemám volno, takže vést prezidentskou kampaň pro mne bude velmi náročné. Ale jdu do toho," doplnil.
Fischer se účastnil již minulé prezidentské volby. Skončil v ní se ziskem deseti procent hlasů na třetím místě, do druhého kola voleb tak nepostoupil. Již v roce 2018 deklaroval, že je připraven se zúčastnit i dalších voleb.
Fischer na přelomu tisíciletí působil v Kanceláři prezidenta republiky, nejprve jako poradce Václava Havla, později vedl politický odbor. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, po návratu do Prahy se stal ředitelem bezpečnostně - multilaterální sekce ministerstva zahraničí. Po odchodu z ministerstva působil jako ředitel organizace STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění. Na podzim 2018 byl zvolen senátorem za Prahu 12.
Za favority lednové volby jsou podle průzkumů veřejného mínění považován generál Petr Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ten ale dosud účast ve volbách nepotvrdil. Mezi hlavními kandidáty je také bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová nebo senátor Marek Hilšer. Fischer měl podle zářijového modelu agentury Median podporu asi šesti procent voličů.
Související
Fischer suverénně obhájí senátorský post. Hilšer, Šlachta a Drahoš zřejmě zamíří do druhého kola
Zákaz ruských církví na Ukrajině zaujal politiky. Žádají prověření těch v Česku
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák