Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě evropských ministrů, je 1. ledna 2023. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Už před začátkem topné sezony se podle něj projeví první části národní pomoci kvůli cenám energií, včetně příspěvku přes úsporný tarif. Ten by pro příští rok mohl doznat úprav v případě zastropování cen energií na národní úrovni.
Evropská komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.
Takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem s vysokými cenami energií, schválila vláda 24. srpna. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti asi 4000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
"Nejpozději, a to je nejzazší termín, je to 1. 1. příštího roku. Ale první části pomoci včetně příspěvku, který přijde přes úsporný tarif, začne nabíhat ještě před začátkem topné sezony," řekl Síkela. K dalším krokům podle něj vláda potřebuje legislativní změny, například k zásahům do záloh za energie. Topná sezona v Česku oficiálně trvá od září do května, podle vyhlášky dodávka tepla začíná v okamžiku, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a není očekáván další den vzestup teplot. Obvykle to nastává během září.
Nejjednodušší cestou pomoci je podle ministra jednotné stanovení limitu na maximální cenu energie za megawatthodinu včetně dalších poplatků za distribuci a daně z přidané hodnoty. "To znamená, že domácnosti budou vědět, co je maximální cena, kterou zaplatí. Ty, kterým to nebude stačit, mohou využít další cesty a robustnost sociálního systému, jako například požádat si o příspěvek na bydlení," uvedl ministr.
Složitějším způsobem, pokud by stanovený limit některým domácnostem nevyhovoval, by podle Síkely bylo využití mechanismů úsporného tarifu na to, aby spotřebitelé elektřiny a plynu měli adresnou podporu formou ponížení záloh nebo plateb za faktury.
Stínový ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) zopakoval svůj názor, že výsledkem jednání evropských ministrů jsou nesmírně obecné závěry. Kritizoval, že neprošlo oddělení plynu od elektřiny, podle Síkely to ale není jasné, protože Evropská komise teprve s konkrétním návrhem přijde. Očekává, že součástí opatření nebude zastropování ceny plynu dováženého z Ruska.
Co se týče úsporného tarifu, příspěvek pro letošní rok bude vyplacen bez ohledu na to, zda vláda rozhodne o zastropování cen energií pro domácnosti, řekl Síkela. Pro příští rok by v takovém případě mohlo být upuštěno od plošné výplaty příspěvky, pomoc by mohla být spíše adresná.
Související
Síkela a další dostali zelenou. Evropský parlament schválil tým komisařů von der Leyenové
Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 2 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 3 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 5 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 6 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 7 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 8 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 10 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 11 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák