Síkela a další dostali zelenou. Evropský parlament schválil tým komisařů von der Leyenové

Evropský parlament schválil druhé funkční období Ursuly von der Leyenové a její nový tým komisařů, kteří zahájí svou práci 1. prosince. Po několikaměsíčním procesu, který začal červnovými volbami do Evropského parlamentu a byl provázen intenzivními politickými spory mezi levicovými a pravicovými skupinami v EU, bylo rozhodnutí konečně přijato.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle Politica prohlásila po hlasování: „Najít způsoby, jak spolupracovat a překonat fragmentaci – to je cíl, o který se budu každý den snažit společně s dalšími 26 muži a ženami v mém týmu. Jsme připraveni ihned začít pracovat.“

Nový tým komisařů získal 370 hlasů, zatímco 282 členů Evropského parlamentu bylo proti a 36 se zdrželo hlasování. Tým byl schválen kombinovanými hlasy pravicových i levicových skupin, což se stalo poprvé od roku 1999, že nebyl odmítnut žádný národní kandidát.

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) obsadila 14 míst včetně předsednické funkce. Navzdory ztrátám v červnových volbách získali liberálové pět míst, socialisté a demokraté (S&D) čtyři a tvrdá pravice zastoupená skupinou Evropských konzervativců a reformistů (ECR) jedno místo.

Přestože komise získala více hlasů než samotná von der Leyenová při své červnové nominaci, jde o nejméně podporovanou komisi od roku 1993, kdy Parlament získal právo hlasovat o jejím složení.

Von der Leyenová sestavila tým šesti výkonných místopředsedů, mezi nimiž jsou Kaja Kallasová (Estonsko), Raffaele Fitto (Itálie), Roxana Mînzatu (Rumunsko), Stéphane Séjourné (Francie), Teresa Ribera (Španělsko) a Henna Virkkunen (Finsko). Jmenování pravicového politika Raffaele Fitta z ECR do jedné z vedoucích pozic vyvolalo odpor mezi socialisty (S&D) a liberály (Renew), kteří obvinili von der Leyenovou a EPP z poskytnutí příliš velkého vlivu tvrdé pravici.

Někteří socialisté, zejména z Francie a Německa, hlasovali proti nové komisi nebo se zdrželi. Zelení, kteří podporovali von der Leyenovou při její červnové nominaci, rovněž vyjádřili nesouhlas tím, že téměř polovina z nich hlasovala proti. Protestovali především proti zařazení Fitta a také schválení Olivéra Várhelyiho z Maďarska.

Na druhou stranu, tvrdě pravicové strany, jako jsou Bratři Itálie vedení Giorgiou Meloniovou nebo Nová vlámská aliance z Belgie, podpořily složení komise, i když samy o sobě nesouhlasily s druhým funkčním obdobím von der Leyenové.

Manfred Weber, předseda EPP v Evropském parlamentu, označil schválení týmu za důležitý krok ke stabilitě. „Moje většina, mohu-li to tak nazvat, se stává realitou, což mě těší, protože širší stabilita v Evropském parlamentu je nezbytná, jinak nemůžeme efektivně hájit zájmy Evropy,“ uvedl Weber na tiskové konferenci ve Štrasburku.

Nový tým Evropské komise nyní čeká pětileté funkční období, během kterého bude muset čelit výzvám v oblasti evropské politiky, klimatu a hospodářství.

Související

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Evropské státy zastavily přijímání žádostí o azyl od Syřanů. Chystají deportace

Rakousko oznámilo plány na deportaci syrských migrantů po pádu režimu Bašára Asada, který byl svržen povstaleckými silami po 13 letech občanské války. K tomuto kroku se připojily i další evropské země, jako Belgie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko a Spojené království, které dočasně pozastavily zpracování žádostí o azyl syrských občanů.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová Jozef Síkela

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

před 4 hodinami

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

před 5 hodinami

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy