Ministři energetiky zemí Evropské unie by se dnes měli shodnout na pravidlech omezení spotřeby plynu přijatelných pro všechny unijní státy. Novinářům to před jednáním řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který v rámci českého předsednictví sedmadvacítky bude poprvé jednání s kolegy řídit. Výjimky požadované řadou zemí by podle něj neměly ohrozit původně stanovený cíl úspor.
Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové se členské státy musejí připravit na další omezení dodávek plynu z Ruska. Zatím poslední oznámení o snížení přísunu suroviny plynovodem Nord Stream 1 na pětinu kapacity je motivováno politickými, nikoli technickými důvody, dodala komisařka.
Evropská komise (EK) minulý týden navrhla, aby členské země sedmadvacítky kvůli očekávanému výpadku dodávek z Ruska omezily od srpna do března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z minulých pěti let. Zatímco tento cíl by měl být dobrovolný, unijní exekutiva chtěla mít možnost po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, a učinit tak snížení spotřeby v celé EU povinným.
Zástupci členských zemí se podle diplomatických zdrojů v pondělí večer po tlaku řady členských zemí shodli na kompromisním návrhu, který zahrnuje požadavky těchto států. Počítá například s tím, že stav plynové nouze nebude vyhlašovat komise, ale že k němu bude potřeba souhlas většiny zemí. Zahrnuje také výjimky ze stanovených cílů pro státy, které nejsou plně napojeny na unijní plynovou infrastrukturu.
"Jednota a solidarita jsou nejlepší zbraně, které máme proti (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi a já doufám, že je dnes nakonec předvedeme," prohlásil Síkela. Souhrn výjimek obsažených ve výsledném kompromisu by podle něj neměl ohrozit původně stanovený cíl úspor.
Unijní státy zatím snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent a řada z nich je dosud vzdálena cíli naplnit před zimou zásobníky z 80 procent, což se například Česku již povedlo.
Mezi zeměmi, které požadovaly výjimky, jsou například ostrovní státy Irsko a Malta nenapojené na unijní síť. Kriticky se k návrhu staví Maďarsko a po nižší hladině úspor volají také Španělsko či Řecko, které nejsou tolik závislé na ruském plynu jako jiné země. Španělská ministryně energetiky Teresa Riberaová před jednáním prohlásila, že očekává shodu na úspoře nižší než 15 procent.
Naproti tomu zejména Německo navrženou podobu úspor podporuje a ministr hospodářství Robert Habeck zdůraznil, že Putinova strategie omezování dodávek unii nerozdělí.
Podle komisařky Simsonové musí být evropský blok připraven na další omezování dodávek plynu z Ruska. Ministři by se proto dnes měli shodnout na společném plánu.
"Víme, že k tomu nejsou žádné technické důvody. Je to politicky motivovaný krok a my na něj musíme být připraveni," řekla Simsonová k pondělnímu oznámení ruské plynárenské společnosti Gazprom, že od středy tento dodavatel sníží objem plynu v Nord Streamu 1 na pětinu maximální kapacity. Moskva tvrdí, že je důvodem údržba turbíny a sankce zavedené proti Rusku, unijní politici označují podobné kroky za vydírání a snahu zvýšit cenu plynu.
Unijní ministři budou dnes rovněž jednat o energetické spolupráci s Ukrajinou."Putinova plynová válka proti Evropě je přímým pokračováním jeho války na Ukrajině. Kdekoli může způsobit nějakou škodu, udělá to," uvedl na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Jediným řešením pro EU je podle něj zbavit se veškeré závislosti na ruském plynu.
Související
Síkela a další dostali zelenou. Evropský parlament schválil tým komisařů von der Leyenové
Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství
Jozef Síkela , plyn , Vláda ČR
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák