Sjezd KDU-ČSL skončil. Strana si zvolila vedení, podpořila růst výdajů na obranu a odsoudila invazi

Jurečka ve volbě předsedy neměl protikandidáta a získal 224 z 275 odevzdaných hlasů. Bartošek ve volbě porazil senátorku a dosavadní první místopředsedkyni KDU-ČSL Šárku Jelínkovou. Dostal 175 z 276 hlasů, jeho protikandidátka 95 hlasů.

Jelínková se pak stala řadovou místopředsedkyní. Dalšími místopředsedy delegáti zvolili náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka, který byl místopředsedou i dosud, a nově poslance Toma Philippa a náměstka moravskoslezského hejtmana Lukáše Curyla.

Členem předsednictva KDU-ČSL se nově stane změnou stanov předseda klubu lidoveckých europoslanců. Tím je nyní dosavadní místopředseda strany Tomáš Zdechovský. Dosud předsednictvo kromě šéfa a místopředsedů tvořili předseda poslaneckého klubu Marek Výborný a generální sekretář KDU-ČSL Pavel Hořava.

Lidovci na sjezdu představili kandidáty do podzimních senátních voleb. Mandáty za KDU-ČSL budou obhajovat šéfka jejich senátorského klubu a místopředsedkyně strany Šárka Jelínková v Kroměříži, místopředseda klubu Lumír Kantor v Olomouci, Miluše Horská v Pardubicích a Jaromíra Vítková v Blansku.

Dalšími kandidáty strany do horní komory jsou starosta Žlutic Václav Slavík kandidující v obvodu Karlovy Vary, starosta Letohradu Petr Fiala v obvodu Ústí nad Orlicí, starostka Mořkova Ivana Váňová v Novém Jičíně a starostka Dolních Bojanovic Eva Rajchmanová v obvodu Hodonín. Do Senátu kandidují též lékař Bohuslav Procházka v Kutné Hoře a zastupitelka Krnova Pavla Löwenthalová v Bruntále.

Mezi hosty, kteří na sjezdu vystoupili, byli lídři koaličních stran. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vládní koalice funguje jako dobrý tým, čeká ji ale mnoho výzev. Zmínil energetiku, uprchlickou vlnu či inflaci. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan ve videozdravici vyzval k větší spolupráci všech stran vládní koalice v letošních senátních volbách. Nechce horní komoru nechat populistickým silám.

Na sjezdu se objevovalo i téma společného prezidentského kandidáta. Podle Jurečky by o něm mělo být rozhodnuto do září. Ideálně by podle něj kandidát měl vzejít z celé vládní koalice Spolu a Pirátů se STAN. "Chceme, aby prezidentem České republiky byl člověk, který nezpochybňuje ústavu, respektuje ústavní tradice, je jednoznačně orientován prozápadně a demokraticky," řekl Fiala. Najít vhodnou osobnost, která bude společnost spojovat, podle něj vyžaduje čas a důkladné hledání.

Sjezd protkalo téma ruské agrese na Ukrajině. Jurečka v projevu řekl, že dokud bude ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu, nejsou ohroženy jen Ukrajina a pobaltské státy, ale i Česká republika. Delegáti poděkovali všem českým občanům, kteří se jakkoli zapojili do pomoci válkou postiženým občanům Ukrajiny. Sjezd též vyjádřil podporu začleňování dětí ukrajinských uprchlíků do škol a zapojení ukrajinských zdravotníků do českého zdravotního systému.

Ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis na sjezdu požádal přítomné senátory a poslance, aby český Parlament uznal zločiny ruského vojska na Ukrajině za genocidu, jak to již schválili v Estonsku a Lotyšsku.

V projevech lidovci často kladli důraz na ochranu životního prostředí a především na sociální témata, hlavně pomoc lidem, kteří mají problémy kvůli rostoucím životním nákladům. "Jsme sociálním svědomím této vlády, budeme dělat politiku nikoli socialistickou, ale solidární," řekl například Jurečka. KDU-ČSL by podle vicepremiéra měla pracovat tak, aby koaliční vláda obhájila mandát v příštích volbách a mohla realizovat své záměry koncepčně po dobu přinejmenším osmi let.

Jurečka také uvedl, že vláda bude připravovat novou strategii české zahraniční politiky. Česká republika by podle něj měla navázat úzké strategické spojenectví s Německem.

Sjezd KDU-ČSL se usnesl na snaze o dosažení výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu nejpozději v roce 2024, zatímco kabinet Petra Fialy (ODS) má v programovém prohlášení termín 2025. Zároveň lidovci chtějí urychlit výstavbu vojenských schopností potřebných pro alianční kolektivní obranu a po vládě žádají, aby schválila novou obrannou strategii. Sjezd také například uložil lidoveckým ministrům zasazovat se o přípravu samostatného zákona pro komunitní energetiku nebo o hledání alternativních zdrojů zemního plynu a alternativy ruského plynu.