Sněmovna obnovila dneškem svou činnost. Poslanci se v novém povolebním složení vrátili do jednacího sálu zhruba po měsíci. Nejprve složili ústavou předepsaný slib, aby se mohli naplno ujmout svého mandátu. Poslanci také rozhodli o tom, že sněmovní mandátový a imunitní výbor bude mít 16 členů. Jejich jednání dnes trvalo zhruba hodinu, pak bylo přerušeno.
Nejsledovanější body ustavující schůze, tedy volba předsedy a také místopředsedů Sněmovny, přijdou na řadu kvůli procedurálním lhůtám až ve středu.
Dnešní jednání poslanců neprovázely na rozdíl od ustavující schůze před čtyřmi lety žádné debaty. Tehdy zákonodárci vedli spor zejména o určení počtu členů mandátového a imunitního výboru. V některých variantách totiž neměly mít ve výboru zastoupení všechny poslanecké kluby. Dnes plénum schválilo počet členů výboru hladce a bez diskuse. Vycházel podle předsedy frakce občanských demokratů Zbyňka Stanjury z dohody klubů. Stejně lehce poslanci projednali i ustavení sněmovní volební komise, která vznikla tradičně jako první orgán dolní komory už minulý týden.
Ustavující schůze začala státní hymnou. Jako první složil slib bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), který schůzi v souladu se zákonem také svolal. Bude ji řídit až do zvolení nového předsedy. V čele dolní komory má podle dohod sněmovní většiny v podobě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty stanout předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Hnutí ANO, které skončí v opozici, oznámilo, že do funkce předsedy navrhne dosluhujícího vicepremiéra Karla Havlíčka.
Po Vondráčkově slibu následoval slib předsedy ODS a koaličního kandidáta na nového premiéra Petra Fialy jako nejstaršího bývalého místopředsedy Sněmovny. Fiala poté od řečniště vyvolával ke složení slibu do Vondráčkových rukou další poslance podle abecedního pořadí počínaje Ivanem Adamcem (ODS) a konče Markem Ženíškem (TOP 09). Slib stvrzovali podpisem u stolku, který je obvykle vyhrazen předkladatelům zákonů. Plénum sledovalo tento zhruba 40minutový ceremoniál vestoje.
Z 200 poslanců se z prvního dne ustavující schůze omluvili ze zdravotních důvodů poslanci Jiří Carbol, Pavla Golasowská a Marie Jílková (všichni KDU-ČSL), a také Josef Flek (STAN), jenž důvod nesdělil. Slib tak složí později, nejdříve při středečním pokračování schůze. Před čtyřmi lety se z tehdejších poslanců omluvil jen Jiří Dolejš (KSČM), který se účastnil sjezdu brazilské komunistické strany.
Z členů dosluhující vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili ministr školství Robert Plaga (za ANO) a ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), a to z pracovních důvodů. Vládní lavice ale byla zaplněna jen zhruba z poloviny, jako první ji z přítomných členů vlády opustil končící vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), jehož strana se stejně jako KSČM letos do Sněmovny nedostala.
Poslanecký slib složil i hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). Už dřív ohlásil, že se sněmovního mandátu vzdá, protože nechce hromadit funkce a chce se soustředit na práci v kraji. Mandát po Holišovi připadne Margitě Balaštíkové, která byla poslankyní hnutí ANO ve dvou minulých volebních obdobích.
Poslanci se zatím v jednacím sále rozmístili v abecedním pořadí bez rozdílu klubové příslušnosti. Vedle sebe tak usedli staronový poslanec Tomio Okamura (SPD) a jeho starší bratr Hayato Okamura (KDU-ČSL), kterého vynesly k mandátu z 15. místa pražské kandidátky volební koalice Spolu preferenční hlasy. Oba bratři, kteří se kvůli názorovým rozdílům léta nestýkali, také skládali slib hned po sobě.
Ustavující schůze bude pokračovat od středečních 10:00. Debata by mohla vyvstat zejména při volbě místopředsedů, když se zástupci sněmovní většiny kriticky staví k Vondráčkovi jako jednomu ze dvou nominantů hnutí ANO. Hnutí SPD se zase nelíbí, že ve sněmovním vedení nemá mít podle plánů koalic žádného zástupce.
Místopředsedů dolní komory má být podle plánů sněmovní většiny šest, o jednoho víc než v minulém volebním období. Očekává se, že už v prvním kole tajné volby uspějí kandidáti stran obou koalic Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti) a také nominantka ANO Jana Mračková Vildumetzová.
Související
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák