Sněmovna v závěrečném kole jedná o rozpočtu: Provizorium by zvýšilo nejistotu, varovala Schillerová

Poslanci začali v závěrečném kole probírat návrh státního rozpočtu na příští rok. Vláda jim ho předložila s navrženým schodkem 320 miliard korun, podporu ve Sněmovně nemá zajištěnou. Pokud Sněmovna rozpočet neschválí, nastane rozpočtové provizorium. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před ním poslance varovala. Zvýšilo by míru nejistot, uvedla.

V minulých letech menšinový kabinet ANO a ČSSD při schvalování rozpočtu podpořili komunisté, kteří ale tentokrát trvají na škrtu v rozpočtu obrany. Vláda jejich návrh odebrat armádě deset miliard z rozpočtu odmítá.

Provizorium nastane, když Sněmovna do konce roku neschválí rozpočet. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.

Vládě by provizorium podle ministryně dalo možnost hospodařit celkově s 57 miliardami korun navíc. Tyto peníze by navíc nebyly na nic vázány, zdůraznila. Vláda by v provizoriu nemohla využívat takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů, tedy nevyužité peníze z minulých let.

Ministryně řekla, že státní rozpočet a veřejné finance nejsou jen účetní kniha. Aby plnily své funkce, dává schodek pro rok 2021 smysl, ekonomicky i ze sociálního hlediska, podotkla.

"Jde o pokrizový rozpočet. Za cenu vyššího zadlužení navyšuje výdaje na sociální zabezpečení, vědu, výzkum, školství, investice do fyzické infrastruktury. Nepodkopává tak nohy ekonomice růstem zdanění nebo nesystémovými škrty," prohlásila. Rozpočet s navrženým schodkem je v prostředí nízkých úroků ze státních dluhopisů investicí k rychlému návratu do normálu, míní ministryně.

Státní rozpočet na příští rok považuje Schillerová za maják v rozbouřených vodách. Vyzvala poslance, aby ho nezhasínali.

Návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard korun, s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta. Nepočítá s dopady vládního daňového balíčku, který by měl mít podle schválené sněmovní verze dopady na veřejné rozpočty v objemu 130 miliard korun. V Senátem schválené verzi by měl připravit veřejné rozpočty v příštím roce asi o 99 miliard korun.

Filip opět hájil odebrání peněz z obrany, KSČM na změně trvá

Předseda KSČM Vojtěch Filip dnes ve sněmovní rozpravě opět hájil odebrání deseti miliard korun z obranné kapitoly. Jejich přesun do rozpočtové rezervy je kvůli epidemii nového koronaviru nutný, komunisté na tom trvají, uvedl ve Sněmovně při dnešním závěrečném schvalování návrhu rozpočtu na příští rok.

Menšinová vláda ANO a ČSSD se škrtem v obraně nesouhlasí. Podporu pro rozpočet podle dosavadních informací dojednanou nemá. Komunisté kabinet v dolní komoře tolerují a jejich postoj by měl být rozhodující. Přesný počet poslaneckých hlasů, které by vláda pro schválení rozpočtu potřebovala, ale není jasný. Sněmovna navíc jedná kvůli koronavirové epidemii zhruba v polovičním složení. Množství poslanců přítomných v sále se mění.

Filip podotkl, že peníze se mohou vrátit do obranné kapitoly, pokud bude nutné povolat vojáky na pomoc ve zdravotnictví, v sociálních službách, hasičům nebo policistům. "Nemáme žádnou křišťálovou kouli, abychom odhadli, co se může odehrát při pokračující pandemické krizi," řekl. Rezerva podle něho může být potřebná i pro zachování provozu vojenských podniků.

Návrh KSČM je podle Filipa napadán těmi, kteří uvažují ideologicky. "Jestli se tohle stalo sporem, vedou ho ti, kteří nevnímají reálnou situaci a uvažují ve starých schématech," prohlásil.

Komunisté požadují také posílení sociálních služeb o 1,2 miliardy korun, hasičského sboru o 120 milionů korun a policie o 280 milionů korun. "Budeme trvat na tom, aby naše pozměňovací návrhy byly schváleny," dodal Filip.

Související

Vláda ČR

Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí upravený návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová při představení dokumentu uvedla, že kabinet musel zásadně přepracovat plán předchozí vlády Petra Fialy, který označila za nereálný a plný nadhodnocených příjmů. Současný návrh navyšuje deficit o 24 miliard korun oproti původnímu záměru, což má podle Schillerové směřovat výhradně do prorůstových investic a nápravy chybějících výdajů na povinné platby státu.
Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila rozpočet s deficitem 310 miliard. Je výrazně vyšší, než navrhl Fialův kabinet

Vláda Andreje Babiše, tvořená zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů, schválila v pondělí nový návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Kabinet se rozhodl hospodařit se schodkem ve výši 310 miliard korun, což je o 24 miliard více, než plánovala předchozí vláda Petra Fialy. Ministryně financí Alena Schillerová tento nárůst obhajuje tím, že původní návrh se schodkem 286 miliard korun byl zcela nereálný a neobsahoval některé nezbytné výdaje. Podle nové vládní většiny v původním plánu chyběly prostředky v celkové hodnotě zhruba 96 miliard korun.

Více souvisejících

státní rozpočet Alena Schillerová KSČM Poslanecká sněmovna Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

před 4 hodinami

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

před 5 hodinami

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

před 6 hodinami

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 7 hodinami

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 9 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 11 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 114 sportovců. Jedná se tak o překonání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy