Poslanci začali v závěrečném kole probírat návrh státního rozpočtu na příští rok. Vláda jim ho předložila s navrženým schodkem 320 miliard korun, podporu ve Sněmovně nemá zajištěnou. Pokud Sněmovna rozpočet neschválí, nastane rozpočtové provizorium. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před ním poslance varovala. Zvýšilo by míru nejistot, uvedla.
V minulých letech menšinový kabinet ANO a ČSSD při schvalování rozpočtu podpořili komunisté, kteří ale tentokrát trvají na škrtu v rozpočtu obrany. Vláda jejich návrh odebrat armádě deset miliard z rozpočtu odmítá.
Provizorium nastane, když Sněmovna do konce roku neschválí rozpočet. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
Vládě by provizorium podle ministryně dalo možnost hospodařit celkově s 57 miliardami korun navíc. Tyto peníze by navíc nebyly na nic vázány, zdůraznila. Vláda by v provizoriu nemohla využívat takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů, tedy nevyužité peníze z minulých let.
Ministryně řekla, že státní rozpočet a veřejné finance nejsou jen účetní kniha. Aby plnily své funkce, dává schodek pro rok 2021 smysl, ekonomicky i ze sociálního hlediska, podotkla.
"Jde o pokrizový rozpočet. Za cenu vyššího zadlužení navyšuje výdaje na sociální zabezpečení, vědu, výzkum, školství, investice do fyzické infrastruktury. Nepodkopává tak nohy ekonomice růstem zdanění nebo nesystémovými škrty," prohlásila. Rozpočet s navrženým schodkem je v prostředí nízkých úroků ze státních dluhopisů investicí k rychlému návratu do normálu, míní ministryně.
Státní rozpočet na příští rok považuje Schillerová za maják v rozbouřených vodách. Vyzvala poslance, aby ho nezhasínali.
Návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard korun, s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta. Nepočítá s dopady vládního daňového balíčku, který by měl mít podle schválené sněmovní verze dopady na veřejné rozpočty v objemu 130 miliard korun. V Senátem schválené verzi by měl připravit veřejné rozpočty v příštím roce asi o 99 miliard korun.
Filip opět hájil odebrání peněz z obrany, KSČM na změně trvá
Předseda KSČM Vojtěch Filip dnes ve sněmovní rozpravě opět hájil odebrání deseti miliard korun z obranné kapitoly. Jejich přesun do rozpočtové rezervy je kvůli epidemii nového koronaviru nutný, komunisté na tom trvají, uvedl ve Sněmovně při dnešním závěrečném schvalování návrhu rozpočtu na příští rok.
Menšinová vláda ANO a ČSSD se škrtem v obraně nesouhlasí. Podporu pro rozpočet podle dosavadních informací dojednanou nemá. Komunisté kabinet v dolní komoře tolerují a jejich postoj by měl být rozhodující. Přesný počet poslaneckých hlasů, které by vláda pro schválení rozpočtu potřebovala, ale není jasný. Sněmovna navíc jedná kvůli koronavirové epidemii zhruba v polovičním složení. Množství poslanců přítomných v sále se mění.
Filip podotkl, že peníze se mohou vrátit do obranné kapitoly, pokud bude nutné povolat vojáky na pomoc ve zdravotnictví, v sociálních službách, hasičům nebo policistům. "Nemáme žádnou křišťálovou kouli, abychom odhadli, co se může odehrát při pokračující pandemické krizi," řekl. Rezerva podle něho může být potřebná i pro zachování provozu vojenských podniků.
Návrh KSČM je podle Filipa napadán těmi, kteří uvažují ideologicky. "Jestli se tohle stalo sporem, vedou ho ti, kteří nevnímají reálnou situaci a uvažují ve starých schématech," prohlásil.
Komunisté požadují také posílení sociálních služeb o 1,2 miliardy korun, hasičského sboru o 120 milionů korun a policie o 280 milionů korun. "Budeme trvat na tom, aby naše pozměňovací návrhy byly schváleny," dodal Filip.
Související
Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP
Vláda schválila rozpočet s deficitem 310 miliard. Je výrazně vyšší, než navrhl Fialův kabinet
státní rozpočet , Alena Schillerová , KSČM , Poslanecká sněmovna , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování
před 1 hodinou
Ficův poradce končí. Podle zveřejněných spisů komunikoval s Epsteinem
před 3 hodinami
Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok
před 4 hodinami
Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce
před 5 hodinami
Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka
před 6 hodinami
Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal
před 7 hodinami
„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo
před 8 hodinami
Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane
před 9 hodinami
Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců
před 11 hodinami
Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi
před 12 hodinami
Nebezpečné počasí nedá pokoj. Meteorologové opět varují před ledovkou
včera
Důchodci a slevy. Žádné speciální průkazy nevydáváme, upozornila ČSSZ
včera
Metro po víkendu přestane stavět v jedné ze stanic. Začne rekonstrukce
včera
Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114
včera
Nové pravidlo od února. Tuzemská IKEA upozornila zákazníky na změnu
včera
Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman
včera
Zimní počasí se vrátilo. Meteorologové odhalili, kde všude napadl sníh
včera
Policie hledá matku dvou chlapců. V pondělí odjela do Prahy a nevrátila se
včera
Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?
včera
Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik
Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.
Zdroj: Libor Novák