Soud začne po sedmi letech řešit kauzu Čapího hnízda

Sedm let poté, co policie začala prověřovat okolnosti získání padesátimilionové dotace pro farmu Čapí hnízdo, vstoupí kauza bývalého premiéra Andreje Babiše do další fáze - v pondělí ji začne veřejně projednávat pražský městský soud.

Vedle předsedy hnutí ANO usedne na lavici obžalovaných jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). Soud zatím neobdržel od účastníků řízení žádné omluvenky ani žádosti o jednání v jejich nepřítomnosti, sdělil ČTK soudce Jan Šott.

Společnost Farma Čapí hnízdo, ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se přeměnila na akciovou společnost a o rok později získala v programu pro malé a střední podniky evropskou dotaci na stavbu multifunkčního kongresového areálu. Jako součást Agrofertu by na peníze neměla nárok. Po několika letech se pod Agrofert vrátila.

Babiš vlastnil Agrofert do února 2017, poté jej vložil do svěřenských fondů. Obžaloba tvrdí, že svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání dotace. Podle státního zástupce si byl přitom vědomý toho, že společnost je přes něj a jeho blízké propojená s firmami z Agrofertu. Pomohl tak tehdejší místopředsedkyni představenstva Čapího hnízda Nagyové k dotačnímu podvodu, tvrdí obžaloba.

Bývalý premiér vinu dlouhodobě odmítá s tím, že jde o snahu o jeho diskreditaci a odstranění z politiky. Hlavní líčení označil za "první politický proces od listopadu 1989", za nímž stojí "polistopadový kartel tradičních stran", který z něj udělal "veřejného nepřítele číslo jedna". Avizoval, že u soudu bude vypovídat.

Podle trestního řádu se obviněný člověk může hájit jakýmkoliv způsobem - na rozdíl od svědka tak případně může i lhát bez trestněprávního následku, pouze nesmí jiného člověka křivě nařknout ze spáchání trestného činu.

Vinu popírá i Nagyová, která za ANO aktuálně kandiduje do Senátu v jihlavském obvodu, kde je jejím soupeřem mimo jiné i nynější šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Oběma obžalovaným hrozí pět až deset let vězení. Státní zástupce Jaroslav Šaroch pro ně navrhl tříleté podmínky a peněžité tresty - Babiš má státu zaplatit deset milionů korun, Nagyová půl milionu.

Soudce Šott zatím hlavní líčení nařídil na termíny 12. až 16. září, 26. až 30. září a 17. až 21. října. Podle Babiše má kauza ovlivnit nadcházející komunální a senátní volby a zřejmě i lednové prezidentské volby. Své rozhodnutí o kandidatuře na hlavu státu chce Babiš oznámit 28. října. Šott sdělil, že délku trvání procesu nyní naprosto nelze odhadnout - záležet podle něj bude na vývoji dokazování, důkazních návrzích stran, dostupnosti svědků a řadě dalších faktorů. Není tak zřejmé, zda by rozsudek mohl padnout ještě před prvním kolem prezidentských voleb.

Pražský městský soud očekává zvýšený zájem veřejnosti o hlavní líčení, který se rozhodl řešit vydáváním bezplatných vstupenek do jednací síně. K dostání budou před síní číslo 101 každé ráno od 07:30. Kapacita sálu je 80 osob, soud popřípadě zpřístupní i balkon s dalšími 36 místy. Zároveň vyhradil 24 míst pro akreditované zástupce médií, přičemž na každou redakci připadne jedno místo. Vstupenky bude u dveří do síně kontrolovat justiční stráž. Pořizování fotografií a kamerových záznamů umožní soudce pouze před zahájením hlavního líčení, poté bude možné nahrávat je zvuk, například na diktafony.

Z přehledu oznámených veřejných shromáždění vyplývá, že někteří lidé se v pondělí plánují sejít i na chodníku před budovou soudu ve Spálené ulici, a to "na podporu spravedlnosti pro všechny bez ohledu na jejich vliv či moc". Happening avizoval také spolek Milion chvilek pro demokracii. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) k tomu uvedl, že nátlakové skupiny nemají před soudy co dělat, protože takové akce mohou ovlivnit soudní řízení.

V kauze Čapí hnízdo bylo původně obviněno 11 lidí včetně členů Babišovy rodiny. Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných, avšak bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Nagyové.

Vyplacením dotace vznikla podle obžaloby Regionální radě regionu soudržnosti Střední Čechy škoda 50 milionů korun, z čehož 42,5 milionu bylo poskytnuto z Evropského fondu regionálního rozvoje a po 3,75 milionu korun pocházelo ze státního rozpočtu a z rozpočtu Středočeského kraje. Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, která spornou dotaci v roce 2018 vrátila státu.

Související

Čapí hnízdo je areál, který se nachází v části obce Dvůr Semtín v katastrálním území Tomice u Votic v obci Olbramovice ve Středočeském kraji, na okraji Přírodního parku Džbány-Žebrák. Areál staveb, určený k rekreačním a odpočinkovým účelům, vlastní podle zdrojů prostřednictvím několika firem politik a podnikatel Andrej Babiš.

Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš

Vleklá kauza padesátimilionové dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo dospěla u Městského soudu v Praze k přelomovému rozuzlení. Soudce Jan Šott v pondělí vynesl odsuzující verdikt nad europoslankyní a bývalou manažerkou holdingu Agrofert Janou Nagyovou. Ta byla za dotační podvod potrestána třemi lety vězení s podmíněným odkladem na pět let a pokutou ve výši půl milionu korun.
Andrej Babiš

Co bude, pokud nová Sněmovna nevydá Babiše? Trestu v kauze Čapí hnízdo neunikne ani tak

Andrej Babiš, kandidát na budoucího premiéra, získal v nedávných volbách nový poslanecký mandát. S ním získal i imunitu před trestním stíháním, což ovšem neznamená konec jeho kauzy Čapí hnízdo. Již v úterý se formálně otevře možnost, aby Městský soud v Praze požádal Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání. Tuto možnost potvrdila zástupkyně mluvčí soudu Kateřina Eliášová, která uvedla, že soud může o vydání požádat až po zveřejnění výsledků voleb ve Sbírce zákonů. 

Více souvisejících

Čapí hnízdo Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 2 hodinami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 4 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 7 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy