Soudce Jan Šott zatím nepředpokládá, že by médiím povolil živý obrazový přenos z hlavního líčení s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO) v kauze Čapího hnízda. Uvedl to na dotaz ČTK a zdůvodnil to vývojem judikatury i panující soudní praxí. Dotační kauzu začne pražský městský soud projednávat 12. září. Soudce sdělil, že délku trvání procesu nyní naprosto nelze odhadnout.
Pořizování zvukových záznamů z veřejných soudních jednání - například na diktafon - stačí předem nahlásit předsedovi soudního senátu. Zakázat je může jen tehdy, pokud by nahrávání rušilo průběh nebo důstojnost jednání. Oproti tomu k obrazovým nebo zvukovým přenosům i k fotografování je třeba získat soudcův předchozí souhlas.
Šott se v minulosti stal jedním z průkopníků živých přenosů dění ze soudních síní. V době, kdy ještě působil u Obvodního soudu pro Prahu 5, totiž novinářům povolil přenášet hlavní líčení v kauze předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a poslance Jaroslava Škárky, kteří čelili obžalobě z uplácení kolegů. Za přílišnou otevřenost k médiím tehdy sklidil kritiku odvolacího soudu - tedy Městského soudu v Praze, kde pracuje nyní. Trval ale na tom, že jeho postup byl v souladu s právními předpisy a ve veřejném zájmu.
V případu Čapího hnízda nicméně Šott obdobný postup neplánuje. "S ohledem na to, že judikatura vyšších soudů se od vámi zmíněné kauzy vyvinula tak, že se k pořizování obrazových záznamů zejména z provádění dokazování staví značně kriticky, čemuž odpovídá i současná standardní soudní praxe, nepředpokládám zatím, že bych jejich pořizování povolil," vysvětlil.
Šéf opozičního hnutí ANO Babiš svou vinu z pomoci k dotačnímu podvodu dlouhodobě odmítá. Od začátku léta jezdí po Česku za voliči, pořídil si k tomu obytný vůz. Uvádí, že tím podporuje své hnutí v souvislosti s podzimními senátními a komunálními volbami. Popírá tvrzení, že jde o jeho kampaň před prezidentskými volbami, jejichž první kolo se uskuteční 13. až 14. ledna příštího roku. Své rozhodnutí, zda bude na prezidenta kandidovat, chce Babiš oznámit 28. října.
Na dotaz, zda je reálné očekávat soudní rozhodnutí v kauze Čapího hnízda do konce letošního roku, respektive do 13. ledna roku příštího, Šott odpověděl, že to bohužel nelze předvídat. "Záleží na vývoji dokazování, důkazních návrzích stran, dostupnosti svědků a řadě dalších faktorů," uvedl.
To, jestli a jak bude soud řešit předpokládaný zvýšený zájem o návštěvu hlavního líčení ze strany veřejnosti i potenciální možnost interakcí mezi Babišovými příznivci a odpůrci, v tuto chvíli také není jasné. "Zatím ze své strany nepředpokládám nějaká výjimečná organizační opatření," sdělil Šott. Podotkl ale, že bezpečnostní opatření jsou především otázkou správy soudu a jeho bezpečnostní ředitelky. Tiskový mluvčí soudu Adam Wenig ČTK napsal, že odpovědi na související otázky bude znát příští týden.
Hlavní líčení se bude konat v největší soudní místnosti, která je u soudu k dispozici. Zájem o účast na hlavním líčení by mohla instituce řešit například vytvořením vstupenek opravňujících ke vstupu do jednací síně, jako tomu v minulosti bylo u některých jiných sledovaných kauz.
Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil svým vlivem a činností vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu. Společně s Babišem usedne na lavici obžalovaných také jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Podle trestního zákoníku oběma hrozí až desetileté vězení, státní zástupce pro ně navrhuje podmínky a peněžité tresty.
Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, která v roce 2018 spornou dotaci státu vrátila. Babiš vlastnil holding do roku 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.
Související
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
Co bude, pokud nová Sněmovna nevydá Babiše? Trestu v kauze Čapí hnízdo neunikne ani tak
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
před 1 hodinou
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 1 hodinou
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 2 hodinami
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 2 hodinami
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 4 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 5 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 6 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 7 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.
Zdroj: Libor Novák