SPD předloží další návrh na zmrazení platů ústavních činitelů

Původní novelu na zmrazení platů schválila dolní komora krátce před volbami do Sněmovny. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) návrh kabinetu hájila mimořádnou situací, kdy se ekonomika jen pomalu vzpamatovává z ochromení při koronavirové krizi. Poukazovala na to, že platy ve veřejné sféře mají vzrůst příští rok vesměs o 1400 korun a ústavním činitelům by v průměru stouply o zhruba 11.000 korun.

Senát novelu zamítl hlasy 57 ze 68 přítomných členů. Novelu senátoři označovali za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Nová povolební Sněmovna nemůže senátní veto přehlasovat, návrh tedy takzvaně spadl pod stůl. SPD proto předpis předloží znovu a navrhne jeho zrychlené projednání ve Sněmovně, aby bylo možné ho projednat do konce roku.

SPD v té souvislosti kritizuje Senát. "Svou podporou zvýšení platů politiků dokázal, že je potřeba ho zrušit. V době, kdy jsou státní finance v hlubokém minusu v řádech stovek miliard korun a naši občané čelí astronomickému růstu cen plynu, energií, pohonných hmot a potravin, považuje hnutí SPD tento krok ze strany Senátu za zcela nemorální," uvedla SPD.

Plat řadového poslance a senátora za současného zákonného stavu vzroste od ledna podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96.300 korun měsíčně. Prezident bude brát 321.000 korun a ministři 183.700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jde o zvýšení o 18.300 korun a 10.500 korun. Premiér a předsedové obou parlamentních komor si měsíčně přijdou na 258.600 korun, zvýšení proti letošku bude představovat 14.800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací si polepší o 7800 korun na 135.600 korun.