Televize neměla komentář mimo záznam vysílat, rétorika Maláčové mě zarazila, říká pro EZ mediální expertka

Když z televizní obrazovky poslouchala urážlivou rétoriku ministryně Jany Maláčové, okamžitě se zarazila. Expertka na komunikaci Lenka Vochocová je přesvědčená, že z etického hlediska neměla Česká televize pustit do vysílání vulgární příspěvek. „Do jisté míry dovedu pochopit, že zaznamenaný materiál byl tak lákavým soustem, že mu ani veřejnoprávní médium, které se bohužel v boji s ostatními televizemi musí rovněž zviditelňovat, neodolalo. Podle mého názoru ale měla zmíněné pokušení ustát,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz Lenka Vochocová z Katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Celá kauza se zrodila v publicistickém pořadu 168 hodin, který Česká televize vysílá v neděli večer. Redakce do éteru pustila, co se dělo po skončení oficiálního rozhovoru, v němž vystupovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Když už si myslela, že ji kamera nezabírá a mikrofony jsou vypnuté, pronesla následující: „To je bordel, co ten Babiš udělal, teďkon to všichni musíme slíznout. To je debil, pardon, s prominutím. Děkuju. Nashle,“ řekla Maláčová, které zřejmě narážela na sklonek léta, kdy premiér Andrej Babiš odmítl další zavádění restrikčních opatření, byť podle hygieniků byla nutná.

Vochocovou upoutalo, že pokud Maláčová žila v přesvědčení, že kamery jsou už vypnuté, skončilo natáčení, pak je překvapující, jak je možné, že se příspěvek dostal ven. „Pokud někdo něco říká poté, co už oficiální část rozhovoru skončila a panuje takzvaný režim off record (mimo záznam, neoficiálně – pozn. red.), pak asi není úplně etické respondentův výrok do prostoru pouštět. Takové jednání veřejnoprávního média opravdu překvapí. Čekala bych od něj trochu jiný standard,“ praví expertka na žurnalistiku a mediální studia.

Ministryni obviňují, že si záměrně dělala alibi

Podle ní se ale objevily i spekulace o tom, že ministryně Maláčová jen předstírala nevědomost o vypnuté kameře a svůj názor záměrně národu sdělila, aby lidé věděli, jak se na premiéra Andreje Babiše hněvá kvůli tíživé koronavirové pandemii. „Někteří ji opravdu podezírají, že si snažila vytvořit alibi a hrát to na obě strany. Ale těžko říci, jak to ve skutečnosti bylo,“ upozorňuje Vochocová, která se domnívá, že by se Česká televize měla omluvit. „Jelikož už zveřejněný materiál nejde vzít zpátky a všichni jsme se dozvěděli, co paní Maláčová mimo oficiální část rozhovoru řekla, pak je na místě se jedině omluvit. Nic jiného se v této fázi už dělat nedá.“

Členka Genderové expertní komory alespoň doufá, že ve štábu proběhlo velké dilema, zda prohlášení ministryně uveřejnit. „Jak už jsem podotkla, všem bylo okamžitě jasné, že se jedná o atraktivní materiál. Možná ale nakonec převážil veřejný zájem, protože natočené vyjádření dává nějaký signál o vztazích ve vládě, tedy mezi jejími představiteli, kteří nás mají reprezentovat,“ připouští odbornice na komunikaci, která se v rámci výzkumné skupiny PolCoRe aktuálně věnuje studiu politické participace v prostředí sociálních médií.

Autorka knihy Ženy (a muži) ve zpravodajských redakcích: Mediální instituce pohledem genderových mediálních studií zdůraznila i neobvyklou rétoriku místopředsedkyně ČSSD Jany Maláčové. „Protože vše souvisí s komunikační kulturou, musím říci, že mě překvapuje i reakce paní ministryně. Od lidí, kteří vykonávají tak vysokou funkci, bych očekávala, že určitou úroveň své mluvy si udržují i v době, kdy se domnívají, že kamery jsou vypnuté,“ konstatuje Vochocová.

Specialistka na teorie veřejných sfér nerozumí, co svým vyjádřením Maláčová sledovala. „Těžko říci, zda šlo o snahu zalíbit se novinářům poté, co se domnívala, že jsou už kamery vypnuté a mikrofony ztišené. Na celou věc se dá nahlížet i z pohledu, jak je vůbec možné, že politička si takto před novináři uleví. Přece jenom jsou to lidé, kteří mají ve společnosti nějaké funkce i role.“ Výzkumná a pedagogická pracovnice Katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze věří, že uveřejněný záznam bude obecně kultivovat komunikaci mezi lidmi a především těmi, kteří nás reprezentují. „Politici by měli za každé situace vystupovat důstojně,“ uzavírá Lenka Vochocová.