Válková skončí ve funkci zmocněnkyně pro lidská práva na konci ledna

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí ve funkci na konci ledna. Seznam Zprávám to potvrdil mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka. Válková poté redakci napsala, že se s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvila, že funkci nemůže dál vykonávat, protože je poslankyní nejsilnější opoziční strany ANO. Zmocněnkyní byla zvolena v květnu 2019, její jmenování vyvolalo kritiku, čelila i k výzvám k odstoupení.

"Zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí ve své funkci po dohodě k 31. lednu 2022,“ sdělil serveru mluvčí. Válková uvedla, že na postu končí z vlastní iniciativy. "Nemůžu už dál práci zmocněnkyně vykonávat, protože jsem poslankyní nejsilnější opoziční strany. Domluvili jsme v zájmu řádného předání agendy na konec ledna 2022 nejpozději," doplnila.

Za jejího působení ve funkci někdejší kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) přijal například desetileté strategie vyrovnávání šancí pro ženy a muže či romské integrace. Přispěla také třeba k přijetí zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. V dopise premiérovi Fialovi podle serveru napsala, že je na svoji práci hrdá. "Myslím, že se toho podařilo hodně udělat,“ podotkla.

K výzvám k odstoupení čelila kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Obhajovali v něm takzvaný ochranný dohled, zneužívaný komunistickým režimem k šikaně disidentů. Válková tehdy rezignovat na funkci vládní zmocněnkyně odmítla, rozhodla se ale nekandidovat na ombudsmanku. Zdůvodnila to však svým někdejším členstvím v komunistické straně, nikoliv spoluprací s Urválkem. Urválek jako prokurátor mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt političku Miladu Horákovou.

V minulosti byla právnička Válková také ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Nyní je v Poslanecké sněmovně předsedkyní mandátového a imunitního výboru.

Související

Více souvisejících

Helena Válková (ANO)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno před 2 hodinami

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

před 4 hodinami

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

před 5 hodinami

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Mike Waltz

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy