Vláda bude koronavirem dotlačena k přehodnocení priorit, tvrdí Vostrá

Vláda bude dotlačena vzhledem k důsledkům koronavirové krize k přehodnocení priorit. V České televizi (ČT) v pořadu Otázky Václava Moravce to dnes řekla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Její strana se chce vrátit například k jednání o progresi daně z příjmů právnických osob. Podle člena výboru Pavla Juříčka (ANO) se Česko zvyšováním daní z krize nedostane. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před týdnem v ČT řekla, že nepočítá s tím, že by do konce volebního období přišla s nějakým návrhem změny daní.

"Ať se jim (vládě) to líbí, nebo ne, když to nebudou chtít udělat v roce 2021, budou to muset udělat příští vlády," řekla Vostrá v souvislosti se změnami daní. Schodek rozpočtu podle ní bude astronomický a nelze jej konsolidovat pouze případným šetřením na jednotlivých ministerstvech. Mezi prioritami, které by kabinet měl pro příští rok přehodnotit, zmínila například některé investice ministerstva obrany.

Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) uvedl, že debata o zdanění právnických osob je na místě, v první řadě je podle něj ale důležité se zaměřit na nynější obcházení zákonů v souvislosti s vyváděním peněz nebo na daňové výjimky.

Schillerová minulý týden v ČT uvedla, že nepočítá s tím, že by do konce volebního období přišla s nějakým návrhem změny daní, který by pomohl kompenzovat ztráty ve státním rozpočtu. Podle ministryně by měl stát postupně rušit daňové výjimky, které dohromady mají dopad na státní rozpočet kolem 300 miliard korun.

KSČM bude s hnutím ANO také příští týden jednat o podmínkách tolerance menšinové vlády ANO a ČSSD. Vostrá myslí, že by se na jednání mohl domluvit termín pro debaty o úpravách daňového systému. K jednání o toleranční smlouvě uvedla, že komunisté budou například po vládě chtít, aby podpořila některé jejich legislativní návrhy, nebo ošetřit tendence na privatizace ve zdravotnictví.

S vládou chtějí komunisté také řešit zavedení jedné státní zdravotní pojišťovny. "Máme pojišťovnu vnitra, vojenskou pojišťovnu, VZP. Myslím, že možná je na čase je zkonsolidovat a udělat z toho jednu státní pojišťovnu," řekla Vostrá. Podle ní už o tom komunisté s kabinetem jednali a požádali ministra zdravotnictví o vytvoření harmonogramu do 30. června, situace kolem epidemie koronaviru ale záležitost zbrzdila.

Toleranční smlouva, jejíž naplňování komunisté s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hodnotí pravidelně, hovoří například o zavedení ústavní ochrany vod, trvalém zvyšování mezd a důchodů nebo zdanění církevních restitucí. Při vyjednáváních o podpoře letošního rozpočtového deficitu 500 milionů korun, který bude Sněmovna schvalovat ve středu, komunisté zdůrazňovali dopad plánovaného zadlužení na hospodářství a domácnosti. Na splácení se podle nich mají více podílet firmy.

Při hodnocení toleranční smlouvy před rokem komunisté ocenili růst minimální mzdy, valorizaci důchodů a nezvyšování spoluúčasti pacientů. Vadilo jim to, že kabinet nepřipravil změnu právní ochrany vod. Návrh speciálního ústavního zákona nyní připravuje ministerstvo životního prostředí s resortem zemědělství.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Poslanci řeší rozpočet. Navrhli přesuny za téměř 280 miliard korun

Poslanci ve dnešním druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny uvnitř rozpočtu v celkovém objemu zhruba 279 miliard korun. Je to víc než loni, kdy navrhli přesunout 177 miliard korun. Navržené přesuny představují zhruba 15 procent plánovaných výdajů rozpočtu.

Více souvisejících

Miloslava Vostrá Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 minutami

před 28 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy