Vláda by mohla o růstu minimální mzdy rozhodnout 5. listopadu

Vláda by o zvýšení minimální mzdy pro příští rok mohla rozhodovat v pátek 5. listopadu. Ministerstvo práce upravilo svůj návrh a místo růstu o 2800 korun navrhuje nyní přidání o 1400 korun, tedy na 16.600 korun. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zaměstnavatelé a odbory se na částce neshodli. Podnikatelé by zvýšili minimální výdělek o inflaci. Odboráři jsou pro vyšší růst.

"Ministerstvo práce navrhuje 16.600 korun. Je to jiný návrh, než tady byl na stole před volbami. Příští vláda bude 5. listopadu v 09:00, kde předpokládám, že tenhle problém už dořešíme a odhlasujeme... Kolik to bude, nevím. Rozhodnou ministři," řekl Babiš.

Minimální mzda činí letos 15.200 korun. Končící ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) původně navrhovala, aby se nejnižší výdělek zvedl na 18.000 korun. Odboráři to podporovali. Podle dřívějšího vyjádření odcházející ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je takové přidání "mimo diskusi" a nebylo by reálné. Babiš koncem září řekl, že by za přijatelný kompromis považoval zvýšení o 1300 korun. Uváděl, že by rozhodnout měla vláda až po volbách. Tripartita se na výsledné sumě neshodla.

Zaměstnavatelé po minulých tripartitních jednáních uváděli, že by nejnižší výdělek měl růst nejvýš o 500 či o 550 korun. "Navýšení minimální mzdy by mělo jít jen na úroveň inflace. Je to i ve vazbě s energiemi a vstupy (pro výrobu), které se firmám dramaticky zvedají. Příští vládě to nezávidím, ziskovost budou mít firmy za letošek nízkou, výběr daní poklesne," řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Odbory by naopak byly pro výraznější navýšení. Původní návrh s přidáním o 2800 korun podporovaly. Poukazovaly na vyšší minimální mzdu na Slovensku a v Polsku než v Česku a kritizovaly to, že český nejnižší výdělek padá pod hranicí příjmové chudoby.

S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle nového návrhu by to bylo od 16.600 do 33.200 korun. Nyní je to od 15.200 do 30.400 korun. Schillerová už dřív řekla, že by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem. Podle Maláčové stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší mzdy podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové ale varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Nejen důchody. V lednu poroste i minimální mzda, zvýší se podle mechanismu

Od ledna se minimální mzda zvýší o 1 600 korun na 22 400 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 134,40 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu, který byl zakotven do zákoníku práce v loňském roce 2024 a zajišťuje, aby byl vývoj minimální mzdy předvídatelný a transparentní.

Více souvisejících

Minimální mzda Vláda ČR Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 4 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy