Vláda chce pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí celostátně

Na rozdíl od pandemického zákona, který dnes kabinet také schválil, by měl podle Hamáčka předpis absolvovat běžný legislativní proces, protože se jedná o ústavní novelu.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, má podle předpisu hejtman požádat vládu o nouzový stav, což se v případě všech 14 regionů stalo v neděli.

Vnitro novelu představilo loni v červnu, resort ji pak projednával s politickými stranami. Hamáček dnes novinářům řekl, že se při tom podařilo odstranit hlavní problémy, které vzbuzovaly největší emoce. "Věřím, že ten zákon je připraven k dalšímu projednávání. Nemám ambici, aby se projednával ve stavu legislativní nouze," dodal. Předpis nyní projedná Parlament.

Pokud se podaří prosadit pandemický zákon, bude mít kabinet dostatečné nástroje pro boj s koronaviru i bez nouzového stavu. "A v relativním klidu můžeme projednat novelu ústavního zákona," doplnil Hamáček. Ústavní zákon vyžaduje širší politickou dohodu, podle ústavy ho lze přijmout jen za souhlasu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Na twitteru Hamáček doplnil, že i tak věří v brzké schválení předpisu.

Pandemie podle vnitra ukázala, že současná právní úprava není dostačující. "Od přijetí ústavního zákona o bezpečnosti v roce 1998 nebyl žádný z krizových stavů vyhlášen na území celého státu. Pouze v letech 2002, 2006, 2007 a 2013 byl vládou vyhlášen nouzový stav na části území z důvodu povodní nebo orkánu," uvedl resort v důvodové zprávě. Dosavadní úprava se soustřeďuje právě spíše na povodně či vichřice.

Podle nové úpravy by měla vláda dostat oprávnění vyhlásit stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části. "Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody," uvedlo ministerstvo.

Hamáček dodal, že mírnější stupeň nebezpečí je podle expertů vhodným doplněním systému mimořádných stavů. Ministerstvo původně novelu pojalo jako šanci doplnit i některé další změny, které považovalo za vhodné, po diskusích s opozicí je ale odebralo. V předpisu zůstal ještě záměr po vzoru Bezpečnostní rady státu (BRS) přímo v ústavním zákoně zakotvit Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost republiky.