Na takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za energie, půjde letos čtvrtina z celkově schválené podpory 66 miliard korun, a to na elektřinu i plyn. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Odmítl tak informace médií, že vláda letos pošle lidem jen asi deset miliard korun a pravděpodobně jen na zvýšené náklady za elektřinu.
Hospodářské noviny (HN) s odkazem na dobře informované zdroje uvedly, že plošná podpora od státu pro domácnosti na elektřinu vychází letos na dva až dva a půl tisíce korun na odběratele. Nastavení se ale podle deníku může změnit na jednání vlády. Mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka HN řekl, že příspěvek na elektřinu je jen jednou z variant.
Síkela takovou možnost odmítl. "Jediné, co jsme udělali, protože se jedná o výplatu částek za celou topnou sezonu, tak my jsme to rozdělili do příslušných rozpočtů. My jsem alokovali 25 procent z těch 66 miliard na tento rok a zbytek na příští rok," řekl ministr Nově. Podpora pro domácnosti je podle něj naplánovaná od letošního začátku topné sezony do konce příštího roku. První část podpory stát vyplatí letos na začátku října a další nejpozději na začátku příštího roku, dodal.
"Týká se to samozřejmě elektřiny i plynu," odpověděl na otázku na letošní podporu. Příspěvek na plyn se ale podle něj bude vyplácet přes tarif na elektřinu, protože k té je připojená každá domácnost. "Chtěli jsme to domácnostem maximálně zjednodušit," podotkl. Zdůraznil, že platí ohlášená podpora až 16.000 korun na domácnost dohromady za letošek i příští rok. O konečné podobě příspěvku podle Síkely vláda rozhodne ve třetím nebo čtvrtém srpnovém týdnu.
Úsporný tarif bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby. Podpora se má týkat i domácností s domovními kotelnami a dálkově dodávaným teplem. Platby sníží také odpuštění poplatku za podporované zdroje. Novelu energetického zákona už i podepsal prezident Miloš Zeman, v účinnost má vstoupit den po svém vyhlášení ve sbírce zákonů. Podrobnosti, například výši příspěvku, vláda stanoví svým nařízením.
Související
Krize na Kubě se prohlubuje. Ministr přiznal zásadní problém
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
před 2 hodinami
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 3 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 4 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 6 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 7 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 8 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 9 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 11 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 12 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.
Zdroj: Libor Novák