Vláda potvrdila růst minimální mzdy. Zvýší se méně, než se čekalo

Ministerstvo práce navrhovalo původně přidání o 2800 korun na 18.000 korun. Odbory to podporovaly. Zaměstnavatelé byli proti, přidali by o 500 korun. Tripartita o částce několikrát jednala, ale shodu nenašla.

"Lidé, kteří pracují a snaží se, se mají ze své mzdy uživit. Jsem zklamaná, budeme 400 korun pod minimální mzdou Polska," napsala ČTK ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Zopakovala, že sociální demokraté prosazovali navýšení na 18.000 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl o 18 procent. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už dřív uvedla, že takový nárůst je nereálný. Babiš koncem září před volbami řekl, že by za kompromis považoval 1300 korun.

Ministerstvo kabinetu proto dodalo propočty tří variant navýšení - o 500 korun podle požadavku zaměstnavatelů, o 1300 korun podle premiérova vyjádření a o 2800 korun. Schválená tisícikoruna v podkladech chybí. Minimální mzda se od ledna zvýší tedy téměř o sedm procent. Podle posledních odhadů ministerstva financí ze srpna by inflace příští rok měla dosahovat asi 3,5 procenta.

S minimálním výdělkem roste i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce. Pohybuje se od nejnižší mzdy do jejího dvojnásobku. Nyní činí od 15.200 do 30.400 korun, od ledna se dostane na 16.200 až 32.400 korun. Lidé s nejnižšími částkami si tak polepší o 1000 až 2000 korun. Pro veřejný sektor počítá kabinet v navrhovaném státním rozpočtu ale s plošným růstem platů o 1400 korun. Koalice Spolu a Pirátů a Starostů a nezávislých, které vyjednávají o nové vládě, chtějí podobu rozpočtu ještě upravit a schodek snížit o desítky miliard. Není tak jasné, jak se výdělky ve státních a veřejných službách nakonec upraví.

Odbory výraznější růst minimální mzdy podporovaly. Poukazovaly na to, že nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby. "Přezíravost. Vláda Andreje Babiše mohla dokázat, že myslí na lidi. Že si uvědomuje hodnotu práce. Místo toho kabinet zvýšil minimální mzdu o tisíc korun. Jsme na tom hůř než Slováci i Poláci. To je vrchol arogance. Tento bod ještě otevřeme!" uvedl Středula.

Zaměstnavatelé citelnější navýšení odmítali. Podle nich se firmy vzpamatovávají z covidové krize. Do potíží by se dostaly hlavně menší podniky. Podnikatelé žádají zavedení pravidelné valorizace podle ekonomických ukazatelů. V minulém volebním období to ministerstvo práce nevyjednalo a neprosadilo.