Vláda příští týden posoudí, jak omikron dopadá na seniory a rizikové skupiny

V Česku laboratoře zatím potvrdily deset případů a desítky podezření. Státní zdravotní ústav ale předpokládá, že se varianta omikron už šíří komunitně. V zemích, kde se tato varianta potvrdila dříve, po několika týdnech vytlačila původní deltu.

"Má daleko kratší dobu, než se projeví symptomy, daleko kratší dobu, kdy je potřeba pacienta léčit. A tomu musíme přizpůsobit režim," uvedl Válek. Upravovat by se tak mohly například délky karantény či izolace, věnují se tomu pracovní skupiny ministerstva. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) s rizikem omikronu souvisí i vyšší frekvence testování školáků včetně těch očkovaných na začátku příštího roku. Vyšší ochranu před omikronem mají lidé očkovaní třetí dávkou, proto vláda dnes schválila, že po pěti měsících od druhé dávky ji mohou dostat všichni nad 30 let. Do budoucna podle něj také vláda zvažuje, že by jako covidový certifikát znovu stačil i PCR test, kapacity jsou ale v současné době potřeba na odhalování varianty omikron.

Ministerstvo změnilo mimořádné opatření, které určuje podíl pozitivních testů, které se musí podrobněji vyšetřovat metodou takzvaného diskriminačního PCR. Dosud ho laboratoře dělali u deseti procent vzorků, od neděle 26. prosince musí u všech pacientů s příznaky nákazy koronavirem.

Podle Válka je třeba se připravit na to, že se Českou republikou "prožene" tak, aby se nezhroutil zdravotní systém. "Na vládu přijdu s variantními řešeními, která budou reflektovat aktuální informace z Dánska a Anglie," řekl. Vědět chce hlavně to, jak závažný průběh mají při nákaze rizikové skupiny a o kolik méně proti ní funguje očkování.

"Pokud dojde k nějaké změně, dojde k ní od druhé poloviny ledna a bude vycházet ze tří faktorů," dodal. Prvním budou výsledky antigenního testování ve školách, druhým schvalování nových vakcín a třetím vývoj v Anglii a Dánsku. Desetidenní data z těchto zemí mají být k dispozici 27. nebo 28. prosince.

"Zatím stoprocentně víme, že u mutace omikron je kratší doba, kdy se projeví příznaky. Dramaticky vyšší je rychlost šíření nákazy. A víme, že symptomy se projevují za daleko kratší dobu," uvedl.

Válek i Fiala zopakovali, že se při svém rozhodování vláda řídí radami odborníků. "Odborníci nejsou ti, kteří vystupují v médiích, ale jsou to reprezentanti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně," uvedl Válek. Považuje za selhání, že tato společnost nebyla orgánem, který by dával ministerstvu odborná doporučení. Odborná společnost podle něj nominovala kandidáty do vzniklého Národního institutu pro boj s covidem, který koalice Spolu ještě před volbami vytvořila. "Doufám, že v prvním dnech po Novém roce budu moct představit zástupce jednotlivých sekcí tohoto orgánu," dodal.

Řekl také, že jeho poradcem pro oblast etiky bude biolog a katolický kněz Marek Orko Vácha, který se lékařské etice věnuje na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Varianta omikron je podle Válka jedním z důvodů, proč je třeba přepracovat vyhlášku, která zavádí částečnou povinnost očkování proti covidu. "Vyhláška vůbec nereflektuje mutaci omikron, která výrazně mění hru. Například se u ní bude pravděpodobně muset trošičku jinak pracovat s očkovacím schématem," řekl novinářům. Podle něj nemá cenu vyhlášku upravovat dřív než v polovině února, kdy bude víc informací o omikronu a o tom, jak fungují současná opatření. Navíc podle něj zatím není jasné, jestli se budou současné vakcíny upravovat na omikron.

Válek se chce také spojit se zástupci šesti zemí, mezi kterými jsou Nizozemsko, Švýcarsko nebo Dánsko. "Chtěl bych co nejrychleji, aby si vyříkali s našimi odbornými týmy, proč jsou takové rozdíly v těch očkovacích schématech a v přístupu k epidemii," řekl. Ze Švýcarska by se rád dozvěděl, proč se rozhodli uznávat protilátky a jestli v tomu budou pokračovat i vzhledem k šíření omikronu.

Dodal, že Evropa by měla přistupovat k epidemii jednotně, protože umožňuje v rámci svých hranic volný pohyb.