Vláda schválila další zvýšení schodku rozpočtu, nově činí 500 miliard

Vláda dnes schválila kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 500 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vláda tak schválila zvýšení schodku již potřetí od propuknutí pandemie. Před šířením koronaviru byl schodek rozpočtu pro letošní rok naplánován na 40 miliard korun. Sněmovna by měla rozpočet projednat ve stavu legislativní nouze 16. června.

"Jsem přesvědčena, že je to poslední novela zákona o státním rozpočtu pro letošní rok," uvedla ministryně Alena Schillerová (za ANO). Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Letos ke konci května rozpočet vykázal schodek 157,4 miliardy korun. Kvůli dopadům šíření koronaviru a přijatým opatřením totiž klesají příjmy státu, zatímco výdaje výrazně rostou.

MF tak v novém návrhu počítá s celkovými příjmy rozpočtu 1,365 bilionu korun a s výdaji 1,865 bilionu korun. Podle Schillerové tak již MF snížilo odhad příjmů proti odhadům z počátku roku o 213,3 miliardy korun a odhady výdajů navýšilo o 246,7 miliardy korun.

Státní dluh by se tak měl ke konci letošního roku podle MF kvůli vyššímu schodku zvýšit o 481,1 miliardy korun, tedy na zhruba 2,1 bilionu korun. Ke konci loňska byl totiž státní dluh 1,64 bilionu korun. Zbylá část 500miliardového deficitu za 18,87 miliardy korun bude podle MF financována ze státních finančních aktiv.

"V rozpočtu si vytváříme prostor 136 miliard korun ve vládní rozpočtové rezervě, ale skutečně nevíme, jak budou vypadat dále jednotlivé programy a také chceme masivně investovat," uvedla dále ministryně. Upozornila, že po poslední novele zákona o státním rozpočtu bylo v rezervě 78,8 miliardy korun a nyní je v ní aktuálně 100 milionů korun. Z rezervy vláda vyplácí podpůrné programy i například nákupy materiálu a ochranných prostředků. Financovat těmito penězi chce také ale dotační tituly pro kraje a obce nebo opravy silnic druhé a třetí třídy nebo zvýšení investic Státního fondu dopravní infrastruktury.

Schillerová zároveň odmítla navýšit příjmy rozpočtu zvyšováním daní nebo provádět úsporná opatření. Daňové příjmy rozpočtu by přitom proti původním plánům měly být letos nižší o 43,8 miliardy korun. Stejně tak podle ní nelze v současné době řešit s jednotlivými ministerstvy úspory nebo nespotřebované výdaje. "V tuto chvíli není prostor a čas hledat s kolegy prostor pro úspory v jejich kapitolách. Kolegové sdělili, že nespotřebované výdaje utratí," uvedla ministryně.

Ministerstvo plánuje většinu schodku uhradit vydáváním státních dluhopisů, o které mají investoři v posledních měsících velký zájem. Úřad si takto už zajistil například pokrytí všech korunových splátek dluhopisů splatných v letošním roce i dříve plánovaný schodek 300 miliard korun.

Ekonomové se přitom neshodnou, zda půlbilionový schodek rozpočtu je nebo není problémem pro ekonomiku. Podle některých by takto vysoký schodek nemusel být problém, pokud půjde o jednorázovou záležitost a peníze budou využity především na pomoc ekonomice. Podle dalších je však takto vysoký schodek selháním Schillerové, protože je jediná, která je schopna neomezené zadlužování země zarazit. Rozpory rovněž panují v tom, zda je takto vysokým deficitem ohroženo vnímání Česka zahraničními investory i ratingové hodnocení.

Související

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

státní rozpočet Vláda ČR Alena Schillerová Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů

O nadcházejícím víkendu nás čeká další citelné oteplování, které v neděli pravděpodobně vyvrcholí extrémními teplotami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy